Příroda, Historie, Současnost, Lidé, Názory

Lesy v NPR Černé a Čertovo jezero: „To je smutný příběh…“, říká v rozhovoru pro ŠN Jaromír Bláha z Hnutí DUHA

4 098

Na začátku července vyslalo Hnutí DUHA do mediálního světa tiskovou zprávu, v níž kritizuje Správu Chráněné krajinné oblasti Šumava za vydání výjimky společnosti Lesy České republiky k použití vysoce jedovatého chemického postřiku proti kůrovci na území Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero.

Jaromír Bláha, expert HD na ochranu lesů v této zprávě tvrdí, že jedovaté pesticidy by se neměly používat ani v hospodářských lesích, natož v chráněných územích. Doslovně říká: „Riziko rozmnožení kůrovce je v chráněných územích menším zlem, než následky chemických postřiků.“.

Nedávno  jsem zmíněnou lokalitu navštívil a přímo na místě si povídal s ředitelem Národního parku Šumava (viz. rozhovor). Jak vidí situaci na Jezerní hoře Jaromír Bláha?

Rozhovor s Jaromírem Bláhou, expertem na ochranu lesů Hnutí DUHA

Járo, na úvod jednu otázku, kterou se v současnosti již asi nikdo moc nezabývá: Proč, podle Tebe, nebyla v roce 1991 oblast Královského hvozdu začleněna do nově vznikajícího Národního parku Šumava, a stálo by za to o této možnosti začít dnes opět vážně uvažovat?

To bylo politické rozhodnutí. Původní, odborně podložený návrh vymezení Národního parku Šumava, který připravoval tragicky zesnulý S. Kučera a další odborníci, zahrnoval pravý břeh Lipna, Královský hvozd a Boubín jako satelit. U těch politických jednání jsem nebyl, tak nevím, ve které fázi projednání to takhle okrouhali do dnešní podoby. V dnešním politickém klima vůli rozšířit národní park o tato území nevidím.

Jak bys, ze svého pohledu, popsal v posloupnosti celou kauzu kolem lesů na Jezerní hoře, jako součásti Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero?

To je smutný příběh. Správa CHKO Šumava povolila Lesům ČR v roce 1996 na území Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero asanační zásahy proti kůrovci, dokonce i použití chemie; zakázala pouze odvoz dřeva. Takže s výjimkou karu jezera, kam byl obtížný přístup (a správa tam o dva roky později zásahy zakázala), začaly Lesy ČR napadené stromy kácet, tím došlo k proředění porostů a snížení jejich stability. To se projevilo hned v roce 1998, kdy vichřice způsobila v kácením narušených částech rezervace polomy.

Po těžbě v chráněném území Královského hvozdu. Foto: archiv Hnutí DUHA

Správa CHKO následující rok (1999) zakázala na velké části rezervace další kácení kůrovcem napadených stojících stromů, ale umožnila nadále asanaci polomů. Vyhodnocení ukázalo, že naprostá většina polomů byla vázána na místa předchozího kácení, kde došlo k proředění porostů nebo dokonce vznikly porostní stěny. Oproti tomu tam, kde se proti kůrovci nezasáhlo, byly polomy minimální. Správa konstatovala, že „realizací obranných opatření byl zřetelně urychlen rozpad lesního porostu“. Zároveň se ukázalo, že účinnost zásahů proti kůrovci je malá – pouze 47%, jen o 1% (!) víc, než byla účinnost přírodních sil (přirození nepřátelé kůrovce, počasí ad.) v bezzásahových částech rezervace.

Jenomže narušené porosty dál kácel vítr, a protože Správa jejich zpracování (odvětvení, rozřezání, odkornění) nezakázala, Lesy ČR Jezerní horu doslova oholily. Vznikla tam postupně obrovská holina s „dřevoskladem“ rozřezaných a oloupaných klád. Některá místa s ještě stojícími stromy teď sfoukl vítr Herwert. Horský les se v rezervaci zachoval už skoro jen v karech jezer, kde se proti kůrovci nezasahuje.

Co vlastně vůbec vede Lesy ČR, které na území CHKO hospodaří, k tomu, že se zde chovají jako v hospodářských lesích? Je nezbytně nutné, aby se dokonce na území NPR a okolí upřednostňovaly přístupy jako v hospodářském lese? Není v tom benevolence ze strany orgánů ochrany přírody či dokonce podléhání „jakýmsi tlakům“?

Lesy ČR převážně nerespektují cíle chráněných území, které spravují. V případě většiny lesních národních přírodních rezervací a přírodních rezervací by měla být cílem ochrana samovolného vývoje lesních ekosystémů.

Následky těžby společnosti Lesy ČR v Královském hvozdu. Foto: archiv Hnutí DUHA

Když státní ochrana přírody rozhodne v rezervacích o omezení hospodaření, tak Lesy ČR dokonce účtují Agentuře ochrany přírody (AOPK) vzniklou „újmu“. Takže AOPK ještě Lesům ČR platí za to, že Lesy ČR musí v rezervaci ponechat dřevo. Například za to, že státní podnik Lesy ČR netěží v Boubínském pralese, účtuje si od státní AOPK ročně cca jeden milion korun. A nezdá se, že by se Lesy ČR poučily – přece vedle Jezerní hory stejným způsobem (narušení stability kácením kůrovce a následné polomy) před časem úplně vyholily Svaroh. Narušily další porosty na celém hřebeni až po Ostrý. Tam při odvozu dřeva docházelo ve značném rozsahu k vytváření erozních rýh a odtoku vody – viz. fotodokumentace http://sumava.tadytoje.cz/?Kralovsky-Hvozd-poskozeni. Opakují tu samou chybu pořád dokola. V horských smrčinách prostě nejde hospodařit – viz. http://www.hnutiduha.cz/publikace/horske-smrciny-vodni-prameny-i-strecha-nasi-zeme.

A v chráněných územích na tom poškozování lesů má svůj podíl i státní ochrana přírody, která z mnoha důvodů nevyužívá všech zákonných prostředků, které má, aby tomu zabránila.

Má orgán ochrany přírody vůbec pravomoc omezit či vymezit způsob hospodaření na chráněných územích?

Ano má, podle stupně ochrany. Na území třetích zón CHKO jen omezeně. Ale v prvních a druhých zónách CHKO platí zákaz používání intenzivních technologií. Intenzivní technologie je například takový způsob těžby, při kterém vznikne holina nebo použití pesticidů. Lesy ČR, když chtějí takový způsob hospodaření výjimečně použít, musí k tomu získat výjimku od státní ochrany přírody, a ta ji může vydat jen za podmínky, že je na jejím udělení jiný veřejný zájem, převažující nad zájmem ochrany přírody.

V lokalitách zařazených do evropské sítě chráněných území Natura 2000 musí mít Lesy ČR rovněž posudek, který vyhodnotí vliv plánovaných zásahů na předmět ochrany. Když se zjistí významný negativní vliv, tak nemohou takové zásahy provádět. V praxi ale Lesy ČR často o výjimku a naturové posouzení vůbec nežádají a státní ochrana přírody ji nevyžaduje nebo jako v případě NPR Černé a Čertovo jezero výjimku vydá a poškozování rezervace tak umožní.

Mimochodem, před pár dny jsem si povídal s jedním zástupcem lesnické veřejnosti, který mi řekl, že způsob těžby v lesích již neřídí hajní (jako za starých časů), ale těžařské společnosti, které si v místě těžby dělají doslova, co chtějí. Máš v tomto směru nějaké poznatky?

Ano, to do určité míry platí u Lesů ČR, které soutěží tzv. komplexní zakázky, ve kterých je dohromady veškerá péče o les, těžba a i prodej dřeva na velkých územních jednotkách. O ty zakázky, ve kterých správce lesa, resp. stát ztrácí kontrolu nad vytěženým dřevem (i jeho skutečným množstvím), soutěží velké těžařské firmy, které většinou skrytě sponzorují politické strany či jednotlivé politiky a mají mnohem větší reálný vliv než hajní, kteří jim práci zadávají. Na vlastní práci si pak většinou najímají subdodavatele, mizerně jim platí, takže dobří a kvalifikovaní lidé odešli dělat do Německa nebo práci v lese úplně pověsili na hřebík.

Více o Jaromíru Bláhovi - najeď kurzorem na fotografii

MVDr. Jaromír Bláha

Narodil se v roce 1970 v Českém Brodě. Vystudoval Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně, obor všeobecného veterinárního lékařství. Pracuje jako endokrinolog a internista psů a koček ve Veterinární nemocnici Český Brod. Žije v Dobříši.

Mimo svoji profesi je známným občanským aktivistou. Od začátku 90. let minulého století působí v Hnutí DUHA, kde v roce 1994 založil program Lesy (nyní program Krajina). Vede kampaně za změny lesního hospodaření, lesního a mysliveckého zákona a ochranu divočiny v Národním parku Šumava. Usiluje o vyhlášení dalších míst ponechaných divoké přírodě. Patří k významným účastníkům rozepře o koncepci Národního parku Šumava, kde také v minulosti organizoval nenásilné veřejné blokády, které zachránily unikátní horské lokality před vykácením (Trojmezná, Prameny Vltavy, Ptačí potok). Je častým hostem environmentálních pořadů a debat v médiích.

Podílel se na přípravě Národního lesnického programu a je členem jeho Koordinační rady. Spoluzakládal projekt Vlčích hlídek a kampaň na ochranu velkých šelem. V letech 2004 až 2006 byl členem Vědecké sekce Rady Národního parku Šumava. Je předsedou ekologické sekce FSC ČR a od roku 2016 členem Rady Hnutí DUHA.

Zatím, co v naší zemi je osoba Jaromíra Bláhy terčem mnohdy nevybíravých útoků (především z řad členů různých klientelistických skupin), v zahraničí jsou mu udělována významná ocenění:

  • V letech 1999 a 2008 od slovenské Nadácie Zelená nádej středoevropská Cena za lesoochranářský čin roku
  • Haas-Lechnerova cena v Německu (2000)
  • Cena Přátel přírody (2003)
  • Prestižní evropská cena nadace EuroNatur (2014)
  • Cena Josefa Vavrouška (2016)

Foto: © Radek Podhora
Zdroj: Wikipedie.org

Vraťme se k tématu. V prvním řízení pro udělení výjimky k použití chemie na území NPR Černé a Čertovo jezero se Hnutí DUHA (jako účastník řízení) postavilo tradičně proti. Ve druhém kole byli účastnici řízení vyloučeni (tzv. vyloučením odkladného účinku) a výjimka byla ve zkráceném procesu udělena. Jak hodnotíš tento postup?

Správa CHKO argumentuje, že když by odkladný účinek nevyloučili, tak by kůrovec z polomů vylétl. Takže z jejich pohledu je to logické. Ale když namítáme, že asanace polomů poškodí chráněnou přírodu víc než kůrovec, tak de facto tímto způsobem umožnili další poškození rezervace.
A když nám v odvolacím řízení Ministerstvo životního prostředí nebo pak třeba i soud dá za pravdu, bude už pozdě. Protože mezitím ty polomy v rezervaci postříkají jedovatými pesticidy a v nižších částech Jezerní hory vytěží se všemi riziky negativních důsledků, na které jsme upozornili.

Jaký je a bude další postup Hnutí DUHA?

Podali jsme odvolání k Ministerstvu životního prostředí, a když bude ministerstvo tento, podle našeho názoru škodlivý a nezákonný postup Správy CHKO krýt, tak se obrátíme na soud. Budeme-li úspěšní, zabráníme tím Lesům ČR opakovat takový postup v dalších letech.

Je zdůvodnění Správou NPŠ, že k použití chemie na území NPR Černé a Čertovo jezero přistoupili z důvodu zachování posledního zbytku biotopu tetřeva hlušce v této lokalitě, relevantní? Není to jen takové klišé ve stylu:„tetřevem vrtěti“, jak jsem četl v jedné z internetových diskuzí?

Těžba v Královském hvozdu, poškozený mladý porost. Foto: archiv Hnutí DUHA

Ten polom je skutečně kvůli zachování zbytku biotopu tetřeva nutné zachovat, na větší části rezervace už ho těžbou předchozích polomů zničili. Ale ne postříkáním polomu jedovatou chemií, která zabije všechen hmyz, kterým se tetřev živí! Tady je jediné řešení – ponechat polom bez těžby i bez chemie. A Správa má právní prostředky jak toho dosáhnout.

V tiskové zprávě Hnutí DUHA ze dne 4. 7. 2018 jsou uvedeny závažné vedlejší účinky, které chemický postřik, používaný k hubení lýkožrouta smrkového, má na okolní přírodu. Pesticidy zároveň hubí veškerý další hmyz, který je složkou potravy – kromě tetřeva – mnohdy i dalších vzácných druhů ptáků. Toxické látky jsou tak přenášeny do jejich organizmů a způsobují nezanedbatelné populační ztráty. Je vůbec možné, že by tyto argumenty Správa CHKO Šumava nebrala v potaz, respektive je ve svém zdůvodnění bagatelizovala?

Správa říká, že polom, který nechá Lesy ČR postříkat chemií, je vzhledem k území tetřeva plošně zanedbatelné území.

Jenže Lesy ČR používají jedovaté postřiky i na zbylém území téhle západní části jádrového území tetřeva, které je izolované od zbytku populace v národním parku. Ve třetí zóně CHKO to Správa nemůže ovlivnit a ve druhé zóně se tak děje protizákonně – Lesy ČR si tam nepožádaly o výjimku a Správa to nechává být. S takovou logikou bychom mohli říct, že každé jednotlivé místo, kde stromy postříkáme pesticidem, má svým plošným rozsahem zanedbatelný vliv.

Ale ono se to samozřejmě sčítá. A jak správně říkáš, nejde jen o tetřeva, ale i o ostatní ptáky a hmyz. Správa by na prvním místě neměla povolit chemické postřiky v národní přírodní rezervace a ve druhém kroku to zakázat na celém území druhé zóny CHKO.

Děkuji za rozhovor.

Radek DAVID

2 komentářů
  1. Josef říká

    Dalo by se říct,,Zlatí komunisté“Protože tenkrát nebyla dnešní technika,stahovalo se koňma nebo se budovaly lanovky kterýžto způsob byl pro lesy šetrnější.Dneska,kdy jde především o zisk,najede těžká technika a po ní zůstane zdevastované území.

  2. […] Lesy v NPR Černé a Čertovo jezero: „To je smutný příběh…“, říká v&helli… […]

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.