Příroda, Historie, Současnost, Lidé, Názory

„Nejde o to, aby zámek zářil novotou a barvami, ale aby vypadal autenticky…“, říká v rozhovoru kastelán zámku ve Vimperku

1 318

Původní hrad ve Vimperku stojí na skalním ostrohu tyčícím se nad řekou Volyňkou přibližně od poloviny 13. století. V průběhu let se z něj vybudoval jakýsi „kříženec“ mezi hradem a zámkem, čímž je architektonicky pozoruhodný a výjimečný. Navíc: „Dá se v něm číst jako v knize…“, říká kastelán zámku.
Stejně jako většinu feudálních památek jej zasahuje nelehké období minulého režimu, ale paradoxně ještě horší časy zažívá po jeho pádu. Město Vimperk na jeho provoz nemá peníze a vlastně – ani chuť ani zájem s touto cennou památkou jakkoliv nakládat a převádí objekt do majetku Správy Národního parku Šumava. Prašť jako uhoď! Velice zvláštní postoj. Zvláště v době, kdy už vedení města muselo přinejmenším tušit, že jedním z hlavních ekonomických zdrojů pro město bude turistický ruch.
V roce 2010 je zámku přidělen statut národní kulturní památky, kterých je na celém území Šumavy a Pošumaví pouze patnáct. Od roku 2015 přebírá objekt Národní památkový ústav. Začala se tímto aktem psát pro vimperský hrado-zámek nová a lepší budoucnost? Jaký je stav zámku po téměř třech letech pod novým správcem? Nejen o tom si povídáme s kastelánem zámku, panem Mgr. Vojtěchem Brožem.

Hrad a zámek Vimperk na dobové kresbě K. Liebschera. Zdroj: A. Sedláček: Hrady, zámky a tvrze Království českého (XI).

„Znám jest vůbec Vimberk pro svou krásnou polohu, ale ozdobou města toho jest kromě starožitného kostela zámek na vysokém a skalnatém vrchu položený, jehož části dílem obnovené a bělostí se skvoucí, dílem roztroušené a zasmušilé, viděti jsou teprve, když se k předměstí přijde. Z předměstí vede rovná cesta na zámek; jiná cesta vede z města, ale užívalo se jí za staré doby jen tehda, když se ze zámku do města nebo naopak jezdilo.

Prof. August Sedláček:  „Hrady, zámky a tvrze Království českého“ (XI. díl)

Rozhovor s kastelánem zámku Vimperk

Vše nejde najednou a my ani nechceme, aby zámek vypadal jako nový

Národní památkový ústav převzal zámek ve Vimperku 1. ledna 2015. Co se za téměř tři roky od jeho převzetí podařilo udělat, opravit? Mám-li prezentovat názor obyvatel města, tak stav zámku je podle nich stále stejný. Osobně procházím kolem zámku a jeho nádvořími velice často a vím, že tomu tak není. Co byste rád vzkázal některým přehnaně skeptickým občanům?

Je to věc hodně podobná tomu, jak se staráme o jiné hrady a zámky. Není tady potřeba přemýšlet o něčem úplně novém. Stačí se podívat na Český Krumlov. Před čtyřiceti lety to tam bylo také docela krušné. Nebo na nedalekou Kratochvíli. Vojta Troup, který před 25 lety začínal na Kratochvíli jako kastelán, převzal zámek v naprosto zdevastovaném stavu, podstatně více zdevastovaném než zámek ve Vimperku. Kratochvíle sice je podstatně menší, ale za pětadvacet let je úžasná a jak pan kastelán rád říká, je to italská vila hezčí než v Itálii. Totéž platí pro Vimperk, který dvacet pět, třicet let leží ladem.

Odpověď, jak to s Vimperkem bude, je v podstatě dvojího druhu. Zaprvé, nejde to najednou. Kdyby se to dělalo naráz, je to špatně. Za druhé: My nechceme, aby zámek vypadal jako nový. To by bylo selhání. Na tom „baráku“ je cenné, že je krásný. A je na něm cenné také to, že je pravdivý, autentický. Ukazuje nám, jak se něco konkrétního odehrálo v nějaké době v minulosti.

Výsledkem památkové péče má být, pokud se dělá poctivě, aby ten objekt zůstal co nejpodobnější původnímu stavu. Samozřejmě – nejde to u fasád, nejde to v místech, kde jsou havárie. To je pochopitelné. Ale jestli si někdo představuje, že ten zámek bude zářit krásou a novotou, tak to určitě ne. To by bylo opravdu selhání.
Jak uděláte, aby byla nová, krásná fasáda?  Uděláte ji z nových materiálů, jenže tím objekt svou cenu ztrácí. My uděláme krásné stavby na poli, postavíme hrad na poli a bude vypadat velice přesvědčivě, ale co nedokážeme je udělat nově něco, co je 400 let staré! To neobelžete. To znamená, ta práce musí být pomalá, a když ji lidé nevidí, je to pro mě spíše pochvala.
Ač u domu, který se nachází v takto špatném stavu, to není úplně samozřejmé, ale pokud by se nám nakonec ten dům podařilo udržovat ve stejném stavu, je to vlastně výhra.

Snažím se informovat místní noviny, celostátní tisk a další média. Těch rozhovorů jsme tady za ty tři roky měli celou řadu. Stále tento náš přístup opakuji. Předně, když se chce něco začít, musí se na to udělat projekty, průzkumy, shánět peníze. Těch aktivit je neuvěřitelné množství. Minulou zimu jsme dávali na náš facebookový profil seriál o prováděném archeologickém průzkumu, nedávno jsme ukazovali, co se našlo v zahradách. Pro veřejnost, která je více zvídavá, jsme pořádali Den architektury. Byla to jedna z nejzajímavějších akcí.

Nejproblematičtější, co u vimperského zámku je, že se mu v minulosti, kdy byl v majetku Správy Národního parku Šumava, nedostávala taková ta běžná údržba. To nejsou žádné velké investice a nejsou úplně vidět, ale nejdůležitější na nich je, že zastavují takové to postupné chátrání.
Jsou to drobné aktivity, které děláme, jako: vyspravení stěny Černé brány, oprava střechy hodinové věže a řada dalších. Například na té věži nepoznáte rozdíl, že by na ní byla oprava prováděna, a to je vlastně dobře. Nešlo o to střechu natřít barvami, aby zářila novotou. Museli jsme doplnit tašky tak, aby vypadala jako původní. A to, že si toho drtivá většina lidí nevšimne, je pro nás vlastně pochvala, protože se nám podařilo zachovat původní vzhled.

Dále máme za ty tři roky za sebou celou sérii průzkumů, restaurátorských prací. Díky tomu se nám zcela změnily historické informace o zámku. Díky neuvěřitelnému množství nových informací přepisujeme každou sezónu průvodcovské texty. Každým rokem se u nás návštěvník dozví o stejné místnosti či objektu samém něco nového, než rok předtím. Ano, pro lidi z města, kteří na zámek pouze koukají každý den z povzdálí, to asi vypadá, že se nic neděje. Pro toho, kde je zvědavý a zajímá se o zdejší dění, se informace opravdu každým rokem mění.

Novodobí správci a pozemky zámku

Je všeobecně známo, že vztah města Vimperk k zámku byl v minulosti opravdu na pováženou a nepochopitelně liknavý. Byl to spíše nezájem než vztah. Vždycky jsem si říkal, jak by byli rádi a co by za to dali, mít takový objekt v jiných městech. Ve Vimperku se k zámku chovali přímo macešsky. Sami na vašem webu uvádíte, že se zámek na dlouhá léta stal pouze jakousi pohledovou kulisou města. Včetně toho, že město – pro mě naprosto nepochopitelně – předalo zámek do majetku Správy národního parku. V jakém stavu jste zámek od Správy NPŠ převzali?

Bohužel, je to tak. Ale když se půjdete podívat na zámky, které jsou opravdu v dezolátním stavu, tak ty sloužily za minulého režimu jako různé sklady na chemikálie, jako Jednotná zemědělská družstva, jako kasárna, sila, sýpky…, tak ty dopadly strašně.
Vimperk naštěstí takovou smůlu neměl. V padesátých letech, když tady začaly působit Jihočeské státní lesy, byla kancelář ředitele ve stejných místech, jako kdysi kancelář ředitele schwarzenberského velkostatku. Byty, které jsou po objektu zámku rozesety – víte, že zámek fungoval jako taková malá městská čtvrť s vyhlášenou vinárnou? – se využívaly stejně jako v 19. a částečně 20. století v případě velkostatku. V tom baráku se žilo, topilo, větralo – zkrátka dýchal. Svým způsobem na běžnou údržbu budov investovali peníze. Naštěstí se tu neprováděly nějaké nové a rozsáhlé vestavby.
Tím, že se do zámku moc neinvestovalo a běžné opravy si prováděli sami obyvatelé bytů, vlastně těm barákům moc neuškodili. Že se na to svým způsobem kašlalo, opravovalo se svépomocí, byla pro zámek výhoda.

Kdyby nový majitel – Správa Národního parku Šumava – ten areál během těch svých projektů nevyklidil, kdyby jako bývalý správce nepozamykal všechny dveře, nevytahal všechny kliky, díky čemu ty místnosti přestaly větrat, bylo by škod méně. Minulý režim zámku moc nepomohl, paradoxně mu ale ani moc neuškodil. To se nedá říct o stavu, kdy byl v majetku Správy šumavského parku.
Kdyby namísto toho, že se udělala nová střecha (z levné, nekvalitní a zcela nevhodné, špatně položené krytiny), opravilo lokálně několik vazeb, kde byla propadlá bobrovka, tak bychom dnes byli ušetřeni mnoha starostí a problémů.

K tomu musím dodat jednu strašně důležitou věc. Pokud by se podařilo realizovat byť pouze jeden z těch tří projektů Národního parku na využití zámku, tak by byl ještě v horším stavu, než je teď. Protože ty projekty se dělaly bez znalostí toho objektu. Chtěli razantně zasáhnout do struktury stavby bez znalosti věci. To je to, co my děláme ty tři roky. Snažíme se v první řadě objekt a jeho vývojovou strukturu důkladně poznávat.

Základní informace a zámku Vimperk - najeď kurzorem na fotografii

Zámek Vimperk – národní kulturní památka

Původní hrad byl založen kolem poloviny 13. století nejspíše Přemyslem Otakarem II. Počátkem 60. let 13. Století jej král železný propůjčuje rodu Janoviců, a ti hrad spravují nejpozději do roku 1370. Po několika letech se na delší dobu ocitá v rukou Kaplířů ze Sulevic a v 15. století má již podobu rozsáhlého hradu s dvojicí věží, rozvinutým opevněním a několika paláci. V tomto století také vzniká přesunuté opevnění Haselburg. V 16. století přebírají hrad mocní Rožmberkové a postupně jej přestavují na zámek. Renesanční Dolní zámek je do předpolí hradu postaven na přelomu 16. a 17. století. Novohradští z Kolovrat kupují panství na počátku 17. století a proměňují zámek ve své reprezentativní rodové sídlo. V té době prochází Horní i Dolní zámek rozsáhlými renesančními úpravami. Rozsáhlá, stavební činnost Novohradských vede k jejich zadlužení a nakonec ke ztrátě majetku. Ten získávají Eggenbergové a po nich od roku 1719 Schwarzenbergové, kteří během 18. století přestavují několik budov do barokní podoby. Úder blesku 20. července 1857 způsobuje požár, během kterého vyhoří drtivá většina Horního zámku, čímž si vynutil rozsáhlou rekonstrukci. Během první republiky Schwarzenbergové pronajímají zámek Československé armádě a po válce v důsledku „lex Schwarzenberg“ rod o zámek přichází. Po roce 1947 se v kancelářích velkostatku usídlují Jihočeské státní lesy, od roku 1961 využívá část zámku městské muzeum. Období socialismu kupodivu zámku moc neškodí, což se nedá říct době po listopadu 1989. Město Vimperk se zámku zbavuje a těsně před tím od něj odtrhává opevnění Haselburg a prodává ho do soukromých rukou. Zámek s muzeem předává Správě Národního parku Šumava, která plánuje několik necitlivých úprav, ze kterých naštěstí sejde. Instituce se stěhuje jinam a objekt nadále chátrá. V roce 2010 je zámek vyhlášen národní kulturní památkou a rokem 2015 přechází pod správu Národního památkového ústavu.

Foto: © Radek David, 28.9.2017
Zdroj info: www.zamek-vimperk.cz

Tak to ani nevím, že ty projekty byly tři. Vím o dvou, vždy se jednalo o vybudování nějakého environmentálního centra? Poslední nápad na rekonstrukci objektu zámku byl za ředitele Jiřího Mánka, který všude uváděl, že nemá problém sehnat na tento projekt 750 milionů korun?

Obrovský projekt byl vytvořen někdy na konci 90. let a ten poslední, který asi znáte nejlépe, vlastně už jen rehabilituje nápad vybudování onoho environmentálního centra. Některé věci používá úplně stejné. Kdyby se podařilo, nedej Bože, sehnat tu částku tři čtvrtě miliardy, tak ten objekt zničí.
Byla to představa zámku s mnoha ubytovacími kapacitami, tedy daleko za hranou. Můžete si myslet o Národním parku, co chcete, ale v zásadě se nedá popřít, že jsou odborníci na svoji práci. Ale kdyby používali úplně stejné měřítko, jaké používají na ochranu přírody, i na ochranu památky, tak by tomu baráku neškodili. Škoda, že to vnímali pouze jako pro ně užitou stavbu. Přitom, památková péče a ochrana přírody má v zásadě spoustu společných a spojitých věcí, které řešíme stejně.

Má Národní park Šumava vůči zámku, v rámci předávání, ještě nějaké „resty“?

Nemá. Delší dobu tady ještě fungovala jejich dílna, ale o tom jsme měli dohodu, že tu může nějakou dobu zatím působit, ale už se odstěhovali. V tomto ohledu máme stůl čistý. Samozřejmě jsme se Správou parku neustále ve spojení, protože převést tak velkou památku dá nějakou práci.
V rámci spolupráce například půjčujeme Parku vycpaninu losa (je vystaven v informačním středisku ve Stožci), která je ve sbírkách muzea na zámku. Národní park je náš soused a ta spolupráce bude vždycky nějak fungovat.

Jaký vztah máte s vimperskou radnicí?

Za ty tři roky byl vždycky perfektní. Výborná spolupráce byla s paní starostkou Martanovou. Velice nám pomáhá dotace z města, která každoročně činí 350 tisíc korun. I když můžeme sehnat dotace na projekty, s jednou věcí budeme vždycky bojovat, a to jsou tabulková místa pro zaměstnance, kteří nám opravdu schází.
Pro každou příspěvkovou organizaci je obrovský boj sehnat peníze na potřebné zaměstnance. Dotace od města je v tomto ohledu pro nás obrovská pomoc. Budeme o ni žádat pravidelně, a pokud nám bude přidělována dlouhodobě, bude to výborné.
S novým panem starostou máme samozřejmě komunikaci již také navázánu a nevidím důvod, proč by tomu mělo být jinak. Z podpory dominanty města nakonec bude těžit každý.

Jaké pozemky a majetky vlastně k zámku v tuto chvíli patří?

Jedná se o areál Horního a Dolního zámku, všechny zahrady, část jižního svahu, který pravidelně udržujeme. Park u arboreta i parkoviště před zámkem je v majetku města Vimperk.

Městské hradby jsou tedy také majetkem města?

K zámku patří hradby až k Černé bráně i brána samotná. Od Černé brány dále je opevnění majetkem města.

Někde jsem četl, že městské opevnění ve Vimperku patří k nejzachovalejšímu systému v České republice?

Není nejzachovalejší, ale rozhodně patří k těm velmi dobře zachovalým. Město by z hradeb mělo mít velkou radost.

Opevnění Haselburg a nová výstavba kolem

Jak je to s Haselburgem? Patří k zámku, nebo je oddělen?

K zámku v období renesance patřilo pět různých zámeckých zahrad a obora. Ta situace trvala až do 19. století. Schwarzenberský špitál, který byl tady vedle a zahrady, tak to bylo vždy součástí zámeckého majetku. Haselburg také vždycky patřil k zámeckému majetku. Tato situace zůstala částečně ještě ve 20. století s tím, že zámecký areál býval vždy jeden majetek i s Haselburgem. Změnilo se to v době po roce 1989, kdy mělo krátce ve svém majetku zámecký areál město Vimperk. V té době se připravuje předání zámku Národnímu parku, což je na druhé straně možné kvitovat i s určitým uspokojením, protože město nemělo na provoz zámku ani peníze ani chuť a zájem se o něj starat. Před předáním zámku Parku se odděluje Haselburg a prodává do rukou prvního ze soukromníků. Těch majitelů Haselburgu se pak vystřídalo několik, to by vám dal podrobnější informace například bývalý starosta pan Petrášek.

Jaký je váš názor na novou zástavbu v okolí Haselburgu?

K tomu se nechci moc vyjadřovat. Podle mě k tomu bylo zbytečně moc emocí. Je smutné, že některá média o tom informovala hodně zkratkovitě. Pěkný článek k věci tehdy napsal Radek Štěpánek, myslím v MF Dnes, kterému se tu situaci podařilo shrnout velice dobře. Pro základní informace je v článku řečeno vše, co je třeba.

Jedná se o dvojí pohled na ochranu toho území. Nelze říct, že jeden je dobrý a druhý špatný. První názor je, že zástavba kolem Haselburgu tam má svoje místo. Drtivou většinu své existence Haselburg nefunguje jako pevnost. Nejpozději od baroka je zastavován domečky a je částečně rozebírán do základů těchto domků.

V místech, kde je nyní postavena nová řadovka a ten dům, tak tam dříve také stávaly objekty. Jsou zakresleny na josefínském katastrálním mapování. Byly sice menší, dřevěné, často sloužily jako stodoly, ale byly tam, na stejných místech. Druhý názor je, že cennější než ta zástavba barokní je spojení Haselburgu a zámku jako pevnosti, které bylo v 15. století.

Zůstává tedy na výběr. Buď chránit to, co je v městské památkové zóně, a to, že se jednalo o osídlenou oblast a udržovat ten způsob fungování, který tam zavedly generace před námi. To byl názor, který zastával tehdejší památkový garant Radek Liška. A nebyl špatný, protože je dobré, když tyto věci drží vzájemně pohromadě. Druhý názor byl, a ten jsem měl i já, že mnohem cennější je, že až by se ty stavby pomaličku rozpadly, vytváří se nová vizuální vazba mezi hradem a Haselburgem, která by se měla památkově chránit jako cennější. Ale v zásadě obojí dvojí pohled má svoji pravdu.

A když to takto zazní a vyjmou se z celého případu zbytečné city, tak to zase až tak kontroverzní není. Myslím si, že lidé si na to začnou postupně zvykat. Je to stejné, jako když se při různých památkových obnovách, kdy se vracíte k určité barevnosti památky, která není moc vidět, protože jste ji našel někde pod omítkami a lidé na to nejsou zvyklí. Chvíli to pak trvá. Přiznejme si, že lidé na Šumavě nemají moc rádi změny.

Jiná věc je, že když už ta zástavba má existovat, jestli to, co se tam postavilo, se zdařilo. A na to už si každý musí odpovědět sám. To není vaše věc, co si kde stavíte. Vy tou stavbou promlouváte k veřejnému prostoru. Fasáda vašeho domu, i když je dům váš a vy jste si jej postavil, je věcí veřejnou. Vy jste tímto způsobem uprostřed veřejného politického života města a tou svojí fasádou něco říkáte těm ostatním. A když si například uprostřed památkové zóny uděláte fasádu křiklavě fialovou, tak co myslíte, že tím svému okolí říkáte?

Každá stavba je v první řadě zodpovědností jejího investora, jejího majitele. A to musí veřejnost posuzovat. Není to tak, že si každý můžeme stavět, co chceme. Nikdy to tak nebylo, ani za císaře pána. Není to tedy žádná nová věc. Jestli to udělali dobře, na to bude odpovídat opět další generace.

Archeologické průzkumy a ojedinělá možnost vidět jejich výsledky

Zjistil jsem si, že ke konci roku 2013 je na území Šumavy a Pošumaví, tedy v okresech Klatovy, Strakonice, Prachatice a Český Krumlov vyhlášených 15 národních kulturních památek, započítal jsem i hrad Švihov. Jaké postavení, co se historické hodnoty týká, má mezi nimi zámek Vimperk?

Vyhnu se tomu porovnávání. Každá památka je jedinečná. Kde najdete jiný zámek Vimperk? Vždyť ani tady nenajdete v celém zámku jediné dvě stejné místnosti.  To nejcennější, co nabízí Národní památkový ústav ve všech národních kulturních památkách, není jejich krása, která by svým způsobem mohla být stejná. Je to jedinečnost a neopakovatelnost.

Na druhou stranu může být zámek Vimperk mnohem zajímavější, než třeba Hluboká, protože na Hluboké vidíme pouze tu jednu vrstvu, jedno období, které je tam prezentované. Na tom našem „baráku“ vidíte všechno. V těch poškozených fasádách se nám odkrývá souvrství toho, co se tady dělo. Takže když tomu domu rozumíte, dokážete v něm číst jako v knize, a to je na Vimperku to nejcennější.

Pamatuji si, že někdy v roce 1997 byly při archeologickém průzkumu zámku učiněny nějaké velice významné objevy? Jednalo se, myslím, o vzácné stropy?

Vimperk je badatelsky velice významný působením Tomáše Durdíka, jako našeho nejznámějšího archeologa, který bohužel před několika lety zemřel. Ano, šlo také o stropy, ale během restaurátorského průzkumu, který dělal Jiří Šindelář. Archeologický průzkum probíhal souběžně, na jeho základě se začal úplně proměňovat ten dosavadní soubor informací, který tehdy měli dostupný ke stavebnímu vývoji středověkého hradu. Durdík to vlastně celé přepsal. Ten průzkum na horním nádvoří byl téměř plošný, což se dnes už takto neprovádí.

V interiérech pak probíhaly restaurátorské průzkumy, které se zaměřovaly na nejstarší vrstvy, tedy renesanci a stavební vývoj. Mladší období jsme začali objevovat až nyní a bez toho, abychom je začali objevovat, si nedovedu představit, že bychom mohli začít připravovat nějaký projekt.

Přiznám se, že na prohlídce zámku jsem byl naposledy někdy v roce 2011, a tenkrát ta prohlídka byla, jaká byla. Proto mě zajímá, zda současní návštěvníci již vidí něco z těch nových objevů?

Samozřejmě. To je to hlavní, co dnes ukazujeme. Máte poslední dva víkendy to napravit.

Ihned v sobotu jsem tady! Určitě se s výsledky prohlídky podělím se čtenáři.

Nepropásněte to. Horem dolem k nám zveme veřejnost, protože je výjimečná příležitost zažít zámecké interiéry a zámek samotný v tom syrovém stavu. Uvidíte mnohem víc než např. na Kratochvíli nebo Hluboké.

V říjnu už máme k prohlídkám poslední dva víkendy od 10 do 16 hodin. Je v nich tentokráte i státní svátek (28. 10.). Nevím, jestli jste si všiml, že jsme po převzetí zámku výrazně prodloužili návštěvní dobu. V hlavní sezóně jsme měli otevřeno od 9 do 17.30 hodin. V létě tedy můžete jít ještě v 17.30 na prohlídku, a taky to znamená, že v muzeu jsou někdy lidi ještě v 18.15 hodin.
Za poslední tři roky, kdy ten dům je pokaždé úplně jiný a nikdy už takový nebude, jsme se snažili návštěvníkům vyjít maximálně vstříc, stálo nás to hodně úsilí. Hodně jsme tuto naši iniciativu prezentovali v médiích a je škoda, že třeba místní lidé toho tolik nevyužívají.

Čeho se týká archeologický průzkum, který je k vidění už několik let na třetím nádvoří, tedy pod Vlčkovou věží?

To je povídání tak na tři čtvrtě hodiny. Podařilo se najít základy staršího paláce. Jedná se o několikaletý průzkum Tomáše Durdíka, ale neprováděl se jen tam, probíhal na všech nádvořích. Kde se ještě nikdy nekopalo, byly zahrady, tam jsme také minulý rok a letos přišli na neuvěřitelné věci, a to se dozvíte na prohlídkovém okruhu Dolního zámku. Naše praxe je taková, že když ty všechny informace objevíme a ověříme, tak se je ihned snažíme prezentovat veřejnosti.

Ten průzkum na třetím nádvoří stále pokračuje, nebo již skončil? Připadá mi, že jsou tam provedeny jen nějaké sondy?

Současná podstata archeologického průzkumu je jiná, než byla před několika desítkami let. Průzkum jako takový, je ve své podstatě destruktivní. Totiž tím, že něco vykopete, tím to zničíte. Když vykopete to souvrství, ty informace a předměty, které jsou v jednotlivých vrstvách uložené, zmizí, takže až to jednou zasypete, pak další archeolog, který přijde po vás, už informace toho souvrství nikdy neuvidí. Proto se plošné průzkumy dnes již dělají opravdu výjimečně. Na třetím nádvoří se již proto nebude pokračovat, kde to není vysloveně třeba. Ta naše touha po poznání musí mít nějakou mez, kterou není možné překročit. Nemůžeme vše rozkopat a zničit. Musíme něco zanechat k bádání i pro další generaci.

Dotace a projekty do budoucna

Co všechno je obsahem projektu, na který jste již získali peníze, myslím, že se jedná o částku cca 110 milionů korun?

V IROPovém projektu se týkají úpravy pouze části Horního zámku. Půjde o vybudování sítí a tři nádvorní fasády na druhém nádvoří: příčné křídlo, jižní křídlo a kousek pod věží. Opět opakuji. Objekt zámku se ani v roce 2021 po těch opravách zvenku nijak nezmění.

Projekt „Probouzení zimního zámku“. Jedná se o dlouhodobý projekt, kdy po velké dotaci z Evropského fondu budou následovat spousty dalších, menších. To, co jsme ty tři roky doposud dělali, s výjimkou všech průzkumů (6 restaurátorských, 2 archeologické, jeden archivní, jeden ikonografický a jeden geofyzikální), které nám přinesly spousty informací, tak ty nám umožní pracovat na dalších projektech, které už připravujeme tzv. „do šuplíku“. Bude potřeba odvodnit severní stranu severního křídla Dolního zámku směrem do ulice, máme hotový projekt na krovy, na střechy, celkem asi sedm různých projektů. K nim přibudou další.

Zpátky k IROPu – z těch 110 milionů půjde víc jak čtyřicet na restaurování a nákupy sbírkových i mobiliárních předmětů. Museli jsme se rozhodnout mezi tím, zda zafinancovat nějaké „pozlátko“ baráků anebo něco nabídnout vevnitř.
To druhé nás zajímalo víc. Takže my tím projektem nejen zachraňujeme tento dům, my zachraňujeme i poškozené předměty v různých depozitářích, které nejsou vystavitelné, a na trasy jiných opravených zámků by se nevešly. A tyto předměty budeme používat u nás na zámku, třeba na prohlídkové trase, která se bude týkat Novohradských z Kolovrat.
A taky půjde o mnohem rozsáhlejší, modernější a mnohem bohatěji vybavené Muzeum Vimperska. Převzali jsme muzeum, které bude součástí zámku po další desetiletí. Muzeum se nově a výrazně promění v podobách a rozsahu expozic, ale zároveň zůstane zachováno v těch svých tématech – sklářství a knihtisk. Zároveň bude zavedena nová a vybavená prohlídková trasa.

Akce na zámku

Plánujete v areálu zámku, protože ta nádvoří jsou úžasná prostředí k takovému využití, nějaké příležitostné veřejné akce typu středověkých či dobových trhů a řemesel apod. Jakýsi návrat do středověku, jak to známe u jiných podobných objektů v republice?

Určitě. Vždy, kdykoliv se najde příležitost, tak o těchto věcech přemýšlíme. Snažíme se udržovat kontinuitu akcí, které se tu již dělaly. Například Bitvu na Winterbergu, která asi nejvíce odpovídá tomu, na co se ptáte. Nevidím problém, proč by se tato akce nemohla opakovat každoročně. Totéž se týkalo Městské zámecké slavnosti, kdyby ji město nezrušilo.

My musíme u těchto akcí, abychom byli dobrým hospodářem, počítat, aby se náklady do ní vložené alespoň vrátily. Zbohatnout na těchto akcích nemůžeme. To prostě nejde. Proto musíme hodně přemýšlet nad tím, co dělat, aby se nám náklady opravdu alespoň vrátily. Město je na tom lépe, protože může různé akce dotovat.

Abyste měl představu, jak to u nás funguje. Národnímu památkovému ústavu, jeho zřizovatel (Ministerstvo kultury), svým příspěvkem pokryje pouze mzdy. Na vše ostatní si musíme vydělat. Všechny projektové práce, opravy, provoz… na vše si musí památky samy vydělat.
Každý návštěvník, který nám udělá tu radost, že k nám přijde, tak zakoupením vstupného přispívá celou částkou na provoz a údržbu této památky. To, co jsme za ty tři roky tady stačili udělat, to vše bylo uhrazeno díky návštěvníkům zámku a návštěvníkům velkých památek jako je Hluboká a Krumlov.

Děkuji za rozhovor.

Kam pro informace o Vimperském zámku

Veškeré potřebné informace najdou zájemci o tuto jedinečnou památku na oficiálních webových stránkách správy zámku: www.zamek-vimperk.cz

O aktuálních novinkách a dění na zámku jsou pravidelně podávány informace také na facebookovém profilu zámku Vimperk: „Zámek Vimperk“

Radek DAVID

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.