Příroda, Historie, Současnost, Lidé, Názory

Knihy, které by neměly chybět v knihovně žádného milovníka Šumavy

1 088

Před několika dny se mi dostaly do rukou dvě knihy vydané Správou Národního parku Šumava. Trochu se zpožděním, protože vyšly již v loňském roce, ale člověk nemůže mít vždy všechno včas, stejně jako nelze být všude a u všeho. Dvě publikace, které vám v této recenzi představím, by si měl pořídit každý, komu se Šumava alespoň trochu ubytovala v srdci a chtěl by o ní vědět víc.

Světem šumavské přírody

Národní park Šumava stál u mnoha vydavatelských počinů, jejichž výsledky zřejmě už vlastní (nebo minimálně si přečetl) každý, kdo by rád složitému organismu jménem Šumava porozuměl. Často se však jedná o obsahově náročné monografie, probírající danou tématiku (např. horské smrčiny, rašeliniště či architekturu atd.) natolik obsáhle, že normální smrtelník to „nepobere“. Ne každý má potřebu louskat sáhodlouhá díla, byť fundovaná a zajímavá.

Kniha „Světem šumavské přírody“ naprosto dokonalým způsobem zaplňuje mezeru encyklopedických publikací určených v podstatě všem a navíc – malým i velkým. Publikace – mám na mysli svým pojetím, obsahem a provedením – je opravdu výjimečná.
Po téměř třiceti letech, kdy se více či méně pohybuji v publikační a vydavatelské „branži“, si také dovedu představit za jakého úsilí se dávala dohromady. Hlavně po grafické stránce – skloubení fotografií, parádních kreseb Pavla Procházky a textů – musela dát grafikovi Václavu Hrabovi docela zabrat. On sám se v závěru knihy přiznává: „Aby mohla vzniknout taková kniha, musí výtvarník nejen dělat dobře svou práci, ale musí se do práce vžít a mít k tématu vztah.“.

Kniha je rozčleněna do sedmi celků: Horské smrčiny, Smíšené lesy, Reliktní bory a kamenná moře, Louky a pastviny, Rašeliniště, Šumavské řeky a Ledovcová jezera, které v podstatě představují základní biotopy Šumavy. Každý ze sedmi celků je rozdělen do dalších čtyř. Úvodní části souhrnně představují dané biotopy. Druhé části jsou věnovány základním druhům živočišné a rostlinné říše popisovaných biotopů; je zde využito více ilustrací určených pro děti, které ještě neumí číst. Třetí části již podrobněji seznamují s jednotlivými základními rostlinnými a živočišnými druhy. Závěr každé kapitoly je opatřen náměty na výlet a praktickým slovníčkem pojmů.

Autorský kolektiv:

Václav Hraba (grafické zpracování), Pavel Procházka (ilustrace), Martina Kučerová a Vladimír Dvořák (redaktoři). Autory textů jsou mnozí odborníci ze Správy NPŠ, odbornými konzultanty pak odborníci z řad vědců.

25 let příběhů Národního parku Šumava

Kdo si pořídí knihu věnovanou čtvrtstoletí existence Národního parku Šumava, se vše potřebné dočte na jejich stránkách. Je zbytečné k tomu cokoliv nového vymýšlet či psát a jen bych opisoval. Ve zkratce se zmíním o jejím tvůrci a velice zajímavém a působivém pojetí obsahu knihy.

Autor knihy Jan Dvořák působí jako tiskový mluvčí Správy Národního parku Šumava. Do funkce nastoupil současně s novým ředitelem Pavlem Hubeným, tedy před třemi lety.  Myslím, že v té době o Šumavě jako takové (nikoliv o funkci tiskového mluvčího) toho moc nevěděl.
Jak tak Honzovu činnost sleduji, dovolím si tvrdit (a doufám, že nejsem daleko od pravdy), že se stal nejen tiskovým mluvčím Pavla Hubeného, ale především jeho žákem, studentem či posluchačem, jak chcete. Dát, po pouhých třech letech působení v centru dění NPŠ (při zahlcení jinými pracovními povinnostmi), do kupy takovou publikaci je opravdu „majstrštyk“. A to Honza připravuje další, ale nebudu nic prozrazovat, snad jen to, že se moc těším!

Kniha „25 let příběhů Národního parku Šumava“, jak její název napovídá, v pětadvaceti příbězích představuje důvody vyhlášení a existence šumavského národního parku. Mohla by být i jedním z dobrých průvodců stále strastiplné cesty vedoucí k všeobecnému pochopení veřejnosti toho, v čem vůbec tkví smysl, podstata a poslání vrcholné instituce ochrany přírody.

Autor velice dobře vybral (respektive dal dohromady) pětadvacet témat, jež jsou dostatečným základem pro to, vyhlásit a chápat (se vším všudy) část území Šumavy národním parkem. A konečně tento fakt začít respektovat!
Pro ilustraci uvedu alespoň některá, v závorce jsou autoři textů: „Tetřev potížista, nebo šumavský klenot“ (Luděk Bufka); „Kůrovec jako lesní inženýr, nebo škůdce?“ (Miroslav Černý); „Lovy beze zbraní“ (Marek Drha); „Chrám vzácných hub“ (Jan Holec); „Jak jsem poznal les“ (Pavel Hubený); „Chutě Šumavy“ (Jakub Hruška); „Šumava Karla Klostermanna“ (Michal Hořejší); „Divočina uprostřed ovlivněné krajiny“ (Franz Leibl – ředitel NP Bavorský les); „Život s jezery, život pro jezera“ (Eva Zelenková) a další.

Kniha je kromě zajímavých textů moc pěkně vypravena i fotografiemi a kvalitními, což nebývalo u publikací vydávaných NPŠ vždy (dříve často, dnes méně často), bohužel, zvykem. Kvalitní grafickou práci tu opět odvedl Václav Hraba. Stejně jako v případě první publikace i u této si dovedu představit složitou práci při jejím sestavování, a proto „klobouk dolů“.

Knihy zakoupíte

Radek DAVID

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.