Příroda, Historie, Současnost, Lidé, Názory

Šumavské lži pánů z ODS

359

Blíží se volby, a tak se zase začínají ozývat různí demagogové se svými moudry ohledně ochrany přírody na Šumavě. Doslovným skvostem v tomto směru je nedávný článek senátora Jirsy v Prachatickém deníku s názvem „Šumava vysychá“.

Tento článek vyprovokoval redaktorku Českého rozhlasu Plus Veroniku Sedláčkovou k tomu, aby pana Jirsu vyzvala k duelu se mnou v pořadu Pro a proti, v němž by býval měl pan senátor možnost obhájit svá diletantská tvrzení, která sice ve článku autoritativně prohlašoval, ale ani se je zde nepokusil dokázat. Pan Jirsa účast v duelu odmítl s tím, že není vědec a navrhl, aby jej zastoupil doc. Pokorný. Má poznámka, že ten, kdo tato lživá tvrzení pronesl, by měl mít i odvahu a morální povinnost je veřejně obhajovat, vynesly nakonec do křesla v duelu poslance Jana Zahradníka, jenž v pořadu v podstatě opakoval výroky pana senátora.
Dodávám, že doc. Pokorný bude vyzván k zodpovězení mých pochyb o pravdivosti jeho vývodů na adekvátnější půdě – v rámci veřejného semináře Ústavu pro životní prostředí (ÚŽP) Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity, tedy v prostředí odborníků, kde na jeho odpovědi na mé otázky bude podstatně více času než v rozhlasovém duelu. Termín bude zveřejněn na webových stránkách ÚŽP.

Avšak zpět k duelu. Vynechám-li neopodstatněné invektivy pana Zahradníka v rámci duelu a hlavně posléze na jeho facebookovém profilu „Jan Zahradník – oficiální stránka“, jež jsme si na tomto profilu rozebrali, hlavními fabulacemi, které v duelu pan Zahradník pronesl, je následujících pět výroků, které jistě zaslouží podrobnější rozbor z hlediska jejich pravdivosti:

1. Na Šumavě po zavedení bezzásahovosti uschlo 15-20 tisíc ha lesa (min. 1:20- 1:35 duelu)

Toto v různých obměnách tvrdí opakovaně nejen pánové Zahradník a Jirsa, ale i jejich příznivci. Kdyby to byla pravda, jednalo by se o uhynutí cca 40% šumavských lesů (20 tisíc z 55 tisíc ha celkem) během pár let, což by bylo jistě závažné. Pravda je však úplně jinde.

Od ing. Petra Kahudy z Oddělení lesního provozu Správy NP Šumava jsem si vyžádal tabulku dat (dále „Tabulka“) o skutečném množství stromů, jež uhynuly v NPŠ od roku 1991 (založení NPŠ) až  do roku 2014 (můj požadavek byl zodpovězen ing. Kahudou  2.9.2015, čili neobsahuje data z let 2015 a 2016). Data v tabulce jsou podložena fakturami za kácení či loupání a leteckými snímky, které umožnily určit rozsah a množství souší či větrem vyvrácených stromů. Metodika vytvoření tabulky je tedy zcela spolehlivá a hodnověrná. Pravdivost čísel v tabulce uvedených je lehce ověřitelná, neboť je zde uvedena osoba, jež data poskytla, kontakt na ni a každý si může na primárních datech (faktury, letecké snímky) ověřit, zda tabulka odpovídá skutečnosti.

Obr. 1 ukazuje z tabulky vypočtená celková množství stromů uhynulých kvůli napadení kůrovcem (kácení, souše, loupání) a vyvrácených větrem, a to pro léta 1991-2014 (doba existence NPŠ) a 2007-2012 (období kůrovcové gradace po orkánu Kyrill a po rozšíření bezzásahových zón ministrem Bursíkem, které pánové Jirsa a Zahradník tak kritizují). Z tohoto obrázku vyplývá, že celková plocha lesa, na které uschly dospělé stromy následkem gradace lýkožrouta smrkového (kůrovce), činila po „zavedení bezzásahovosti“ ministrem Bursíkem celkem 6,7 tisíce ha, nikoli 15-20 tisíc, jak uvádí pan Zahradník. Zahradníkův údaj tedy trojnásobně překračuje skutečnost. Pan Zahradník byl moderátorkou duelu několikrát vyzván k tomu, aby podal podobný důkaz, jako jsem právě podal já, pro své tvrzení o „15-20 tisících ha“, avšak zmohl se pouze na to, že prý „data získal od doc. Pokorného“[1].

Ptám se nyní: je doc. Pokorný, jenž se „zabýval fotosyntézou a ekofyziologií vodních rostlin a revitalizací mokřadů“ a „zaměřuje se na úlohu rostlin v distribuci sluneční energie a utváření  mezoklimatu“ skutečně autoritativnější osobou pro určení toho, kolik skutečně zahynulo stromů kvůli kůrovci, než Správa NPŠ, která se o národní park přímo stará? Jakým způsobem (pokud vůbec!) došel doc. Pokorný k číslům třikrát větším, než Správa šumavského parku na základě podložených faktur a leteckých snímků celého území NPŠ? Jakým způsobem nám pan Zahradník či doc. Pokorný umožní ověřit pravdivost jejich výroku o „15-20 tisících ha“?! Proč si pan Zahradník tvrdošíjně vybírá dosud ničím nepodložené tvrzení o „15-20 tisících ha“, když existuje daty solidně podložené tvrzení o 6,7 tisících ha? Proč se místo toho aspoň nepokusí onen údaj o 6,7 tisících ha zpochybnit?

To, že pravdivost každého výroku musí být dokázána buď logickou dedukcí (pokud jeho pravdivost nemohou ovlivnit empirická data) nebo na základě objektivně naměřených, hodnověrných a ověřitelných empirických dat a jejich správné statistické analýzy či oběma způsoby současně, by měl vědět každý vysokoškolský student.  Pan Zahradník zjevně porušuje veškerá tato pravidla (ať už z neznalosti nebo úmyslně) a následkem toho pronáší výroky, které není schopen hodnověrně dokázat. Je to dost překvapivé u člověka, který (aspoň podle internetu) přednáší na vysoké škole, a to dokonce matematickou logiku.

2. Já si pamatuji rok 2015, kdy bylo veliké sucho, možná ještě větší, než je dnes, a ta mapa Šumavy tehdy byla skutečně oranžovotmavá, to sucho tam bylo ze všech částí republiky největší (min. 10:38-10:56 duelu)

Je logické, že pokud by sucho na Šumavě způsobovaly skutečně bezzásahové zóny, jak tvrdí pánové Jirsa a Zahradník, muselo by na Šumavě být větší, než ve zbytku republiky. Pan Zahradník v souvislosti s touto otázkou byl „zahnán do kouta“ jasnými argumenty o tom, že v posledním roce na tom byla ohledně sucha Šumava lépe, než zbytek republiky (min 6:03-6:45 duelu) – ukazuje to nade vší pochybnost web www.intersucho.cz , na němž si to může kdokoliv ověřit. Není tedy tvrzení, že bezzásahovost způsobila sucho na Šumavě, jen planým strašením veřejnosti?

Na to opáčil pan Zahradník právě výrokem (2) – tedy že v roce 2015 na tom Šumava byla nejhůř z ČR. Na mou výzvu na Facebooku, aby toto tvrzení dokázal, ukázal to, co je na obr. 2 a prohlásil [2], že tento obrázek popisuje sucho na Šumavě v roce 2015. Pohled na skutečnou situaci na obr. 3, kde je znázorněna situace ohledně sucha v celé ČR po jednotlivých týdnech roku 2015, však ukazuje pravdu. Prakticky ve všech týdnech roku 2015 byla intenzita sucha nejhorší v jiných oblastech ČR, než je Šumava, přičemž Šumava na tom byla ohledně sucha konzistentně v naprosté většině týdnů nadprůměrně dobře. Pan Zahradník si pro svůj „důkaz“ vybral právě 35. týden, kdy situace pro jižní Čechy vypadala v kontextu se zbytkem republiky „nejhůř“. Úmyslně neříkám „Šumava“ neboť i na „Zahradníkově“ obr. 2 je situace úplně nejhorší nikoli na Šumavě, ale ve vnitrozemské části jižních a západních Čech.
Jak k té situaci došlo? V týdnech 28-33 trpěla suchem celá republika; poté zapršelo v pruhu zhruba Praha – Brno (možno ověřit na datech z ČHMÚ), což v této oblasti zlepšilo situaci ohledně sucha, jak je vidět v týdnu 34. a týdnech po něm následujících – nejhorší situace zůstala tam, kam déšť nepřišel, což byly jižní a jihozápadní Čechy a severní Morava. Čili žádné bezzásahové zóny, ale prostý déšť na části území ČR způsobil to, co vidíme na obr. 2.

Přehledné týdenní mapky intenzity sucha v roce 2015 najdete na tomto odkazu:

Absolvent matfyzu a vysokoškolský přednášející matematiky by měl znát aspoň základy středoškolské matematiky natolik, aby věděl, že k objektivnímu určení hodnoty nějaké veličiny v daném roce (zde míra sucha v jednotlivých oblastech v ČR v roce 2015) nestačí si vybrat jen ten týden, který se mi nejvíc líbí a prohlásit ho za reprezentanta celého roku, ale je nutno provést zprůměrování hodnot pro celé zájmové období. Nebo by pan Zahradník byl snad schopen tvrdit, že Češi jsou národ trpaslíků vážících 50 kg, a to na základě zvážení jednoho rovinového dostihového jezdce v Chuchli?!

3. Obnova neprobíhá zdárně, neprobíhá tak, jak se čekalo (min. 23:04-23:15 duelu)

Správa NPŠ provedla biomonitoring na zatím 750 plochách, každá o rozloze  500 m2. Z toho na 157 plochách v horských smrčinách (9410 Acidofilní smrčiny) bylo nalezeno v průměru 5329 semenáčků/ha, přičemž na  více než 80% z těchto ploch  bylo nalezeno více než 500 semenáčků/ha a na  72% z těchto ploch  bylo nalezeno více než 1000 semenáčků/ha[1]. Obnova tedy probíhá velice zdárně a výrok (3) je jen dalším Zahradníkovým plácnutím do vody, bez jakéhokoliv důkazu. Pan Zahradník nám dluží vysvětlení, kdo,kdy a kde řekl to, co zde pan Zahradník tvrdí -a jaké důkazy k tomu dodal?!

4. Chybí jí tam původní genofond (min. 23:04-23:15 duelu)

Poznámka ukazující, že pan Zahradník nemá nejmenší ponětí o biologii. Čili stromky, které zde vznikly samoobnovou, v sobě nenesou původní genofond, když jsou potomky právě těch stromů, které zde žily?! To by bylo bývalo lepší zde uměle vysázet stromky, které jsou potomky stromů, jež žily někde úplně jinde?!

5. To všechno, co tam je, jsou vlastně hospodářské lesy. V. Sedláčková: „Mluvíme tedy o bezzásahových zónách?“ J. Zahradník: „Ano.“ (min. 23:04-23:15 duelu)

Pan Zahradník, jakožto zákonodárce, by aspoň mohl znát zákony, o nichž sám hlasoval:

ZÁKON ze dne 1. března 2017, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů: 

§22 Lesy národních parků

(1) Lesy v národním parku nejsou lesy hospodářskými.

[1] 5:12-6:02 J. Zahradník: Já beru své informace z článku pana doc. Pokorného, který uvádí číslo 15-20 tisíc 15 tisíc  já mám informace že už to je 20 tisíc …
[2] Viz. facebookový profil „Jan Zahradník – oficiální stránka“,
[3] Jitka Zenáhlíková a kol: Biomonitoring lesních ekosystémů v území NP Šumava ponechaném samovolnému vývoji. Zpráva o výsledcích zpracování dat projektu 19/CIZ/3/46/2007. Kašperské Hory 2016.

Redakce Šumavských novin bude jistě tak laskava, že poskytne panu Zahradníkovi prostor pro repliku. Uvidíme, zda konečně uvede aspoň nějaké skutečně podložené, hodnověrné a verifikovatelné argumenty, nebo zda zůstane u svého typického plácání do vody a ničím nepodložených žvástů.

Prof. RNDr. Pavel KINDLMANN, DrSc.

1 komentář
  1. Jiří Malík říká

    Ono pan senátor Jirsa nelže jen na Šumavě. Jirsa je ve lhaní přeborník. V kauze břidlic (frakování břidličného plynu, jehož záměr ohrožoval pitnou vodu pro 1,5 mil. občanů ČR) opakoval lži NATO o tom, že antifrakční kampaň v EU platí Rusko. No zrovna v té době jsme na tom byli tak špatně, že bychom proti US a Australské lobby vzali i od Rusů… Je zajímavé, že se nás nikdo nezeptal a nechtěl nikdy vidět, zda jsme něco od Rusů dostali, byť jsme byli jediná síla v zemi, která proti frakování bojovala. Ale to je pochopitelné teprve tehdy, když víte, že Jirsa lhal. Kdyby viděl náš účet, už by to tvrdit nemohl, a proto ho on ani nikdo jiný z ODS a dalších vlastizrádců ho vidět nikdy nechtěl. Hanba Jirsovi. Psali jsme mu mail, ať doloží svá tvrzení, pochopitelně neodpověděl. Jirka Malík, vedoucí národní kampaně Koalice STOP HF

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.