Příroda, Historie, Současnost, Lidé, Názory

Kvilda směnu budovy bývalého objektu PS roty odmítla

131

Nedávno internetem proběhla zpráva (iDnes, 5. 3. 2017) o tom, že Správa Národního parku Šumava má v úmyslu prodat jedinou budovu v centru obce, jenž byla z demolice objektu bývalé roty Pohraniční stráže na Kvildě vyjmuta. Správa šumavského parku převzala celý objekt od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových v roce 2008, tedy asi pět let po definitivním odstoupení od záměru vybudovat z objektu Muzeum železné opony (Z celého velkolepého projektu došlo pouze na pompézní akci položení základního kamene.). Zveřejněná informace se v této, kolem národních parků značně vyhrocené době, hodí do karet těm, co rádi šíří na veřejnosti bludy. Tentokráte, že největším developerem na území národního parku je sama jeho Správa.

„Tehdejší vedení Správy (ředitel František Krejčí) tam plánovalo výstavbu velkého environmentálního centra pro studenty, odborníky a širokou veřejnost, která se zde mohla různými formami seznamovat s průběhy nejrůznějších výzkumů a monitoringů. Z toho nakonec sešlo.“, odpovídá tiskový mluvčí Správy NPŠ Jan Dvořák na otázku, jak Správa parku plánovala s nabytým objektem naložit.

Objekt chátrá další roky, než se v roce 2013 objeví v tisku vyjádření starosty Kvildy Václava Vostradovského o tom, že v obci byla vyhlášena stavební uzávěra a začala jednání s parkem o možnosti převodu objektu bývalé PS roty do vlastnictví obce, směnou za pozemky, které by v zájmu ochrany přírody přešly pod správu národního parku a bylo tak zamezeno jejich případnému prodeji a následné zástavbě.

K tomu tiskový mluvčí NPŠ Jan Dvořák uvádí: „Jednalo se o nabídku směny zdemolované části roty za lesní i nelesní pozemky, které leží také v I. zónách NP Šumava. Tato nabídka je stále aktivní. I když, v roce 2015 jsme nabídli obci směnu zbylého objektu, který nyní prodáváme, za pozemky, a to i třeba za pozemky, které leží v Jezerní slati (mokřady). Obec Kvilda tuto nabídku skrze média odmítla.“.

V roce 2013 proběhla na náklady Správy NPŠ demolice všech objektů bývalé PS roty, s výjimkou toho jediného. Proč vlastně tento objekt zůstal zachován? K tomu opět mluvčí NPŠ Jan Dvořák: „Demolice probíhala v červnu roku 2013. Projekt demolice byl koncipován na všechny budovy a zpevněné plochy kromě č. p. 28. Důvody neznám, ale tehdejší ředitel Jiří Mánek zde chtěl vybudovat Park restaurant, obecní úřad a Muzeum zaniklých obcí.“.

Léta běží dál. Správa Národního parku Šumava nemá v úmyslu nechat objekt dál chátrat a po odmítnutí směny ze strany obce Kvilda jej nabízí k prodeji. Hlásí se zájemci o koupi, kteří by objekt využili k přestavbě na apartmány, tedy přesně v rámci účelu budovy a v souladu s územním plánem tak, jak jej schválila sama obec Kvilda. Obec se však, ústy svého starosty, staví do nesouhlasné pozice, byť právě z důvodu svého územního plánu musela s tímto záměrem počítat.

„Jednoznačně.“, poznamenává Jan Dvořák: „Pokud územní plán takové využití dovoluje a neplatí zde žádný regulativ, musí s takovými záměry počítat.“.

V této souvislosti tiskovému mluvčím šumavského parku pokládám ještě jednu otázku. V článku se uvádí, že jen padesát metrů od tohoto objektu má vyrůst šestadvacet metrů dlouhý dům s byty, s jehož stavbou Správa NPŠ již vyslovila souhlas. Proč Správa NPŠ vydává souhlasné stanovisko s tímto typem stavby, když obce již nechtějí na svém území stavět další byty? Přece ale i tato stavba musela být v souladu s územním plánem, a tedy i s vědomím a v zájmu obce?

„Ujasněme, kdo skutečně reguluje výstavbu na území obcí ležících v národním parku. V první řadě je to vedení obce, které zadá zpracování územního plánu. K němu Správa NP Šumava, jako jedna z mnoha dalších jiných orgánů, vydává stanovisko. A opět právě obec nakonec tento územní plán schválí. Ani jednotlivé stavby Správa národního parku nepovoluje, pouze se vyjadřuje k proveditelnosti záměru z hlediska ochrany přírody a krajiny, tzn., pokud objekty zapadají do tradiční formy zástavby a nebrání tomu ochranné podmínky národního parku, není důvod, proč by správa měla se stavbou nesouhlasit. Jediný, kdo může projektům na území obce doopravdy přímo zabránit je pouze vedení obce. Obec sama navrhuje a schvaluje územní plán, může také vyhlásit stavební uzávěru na výstavbu apartmánových domů.“.

Chátrajících objektů po jednotkách Pohraniční stráže, je v šumavských obcích stále dost. Pro většinu z nich byly vypracovány (někdy se jen hovořilo) záměry jejich využití. Co objekt, to jiné řešení, ovšem jediné zůstalo společné všem; skutečnost, že svým obcím nedělají dobrou vizitku. Na Kvildě se, podle mě, k tomuto problému přistoupilo nejefektivněji – tedy, s výjimkou jediné budovy – zbouráním.

Radek DAVID

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.