Příroda, Historie, Současnost, Lidé, Názory

Perly II – Svaz obcí NPŠ a mýtus o boji za práva šumavských obcí

87

V souvislosti s opětovným projednáváním novely zákona o ochraně přírody a krajiny, vráceného Senátem, se v těchto dnech opět zvířilo bahno naší politické diskuse a vyplavilo ode dna spoustu kalu a špíny. Kromě již v minulosti zevšednělých mystifikací se objevily nové, čerstvé.
Dalším zvolna zakořeňujícím mýtem je boj Svazu obcí NPŠ za práva začleněných obcí. Oficiálním účelem tohoto sdružení je prosazování údajných zájmů šumavských obcí nacházejících se v NPŠ. Ve skutečnosti jde zřejmě o další účelový spolek torpédující (zatím úspěšně) všechny snahy o nalezení konsensu v otázce statutu národního parku.

Předpokládejme ale na chvíli, že Svazu jde skutečně o prosazování zájmů obyvatel sdružených obcí. Podívejme se proto blíže na to, kolik občanů vlastně zastupuje, abychom zjistili, čím je podložen jeho (nepřiměřeně – jak uvidíme) silný hlas.

Oficiálně sdružuje celkem 19 obcí, jež by se měly nacházet na území Národního Parku Šumava. Těch obcí je ovšem dohromady 22. Členy svazu totiž nejsou Prášily, Lenora a Želnava. Momentálně je předsedou Svazu ing. Antonín Schubert, starosta obce Modrava.

Při bližším pohledu zjistíme, že příslušnost k NPŠ je ovšem pouze z hlediska správního území dané obce. Uvidíme, že obcí, které jsou svým katastrem celé v NPŠ je pouze šest: Horská Kvilda, Kvilda, Modrava, Prášily, Srní a Stožec. Ostatní obce do území Parku zasahují pouze částečně, s podílem od pouhých 4% v případě Lenory až po 92% v případě Strážného. Přitom ovšem vlastní zastavěná (a zastavitelná) území těchto obcí do území NPŠ prakticky nezasahují, s výjimkou šesti: Hartmanic Želnavy, Rejštejna, Nové Pece, Nicova a Strážného, s podílem od 4% až 70% (viz. tabulka). Zbylé obce nebo jejich části se nacházejí v přilehlé CHKO Šumava. Poněkud výjimečné je postavení Borových Lad, kde sice 48% katastru obce leží v parku, zastavěná část je v něm ovšem prakticky celá.

Z toho je vidět, že problém s parkem by mohlo mít oněch sedm obcí, jež jsou v něm celé a pak již jen dalších šest, jejichž rozvojová území jsou na území NPŠ. To nám dává celkem 13 obcí, tedy něco přes polovinu z počtu dotčených sídel. Možnost, že by svůj podíl katastru v NPŠ mohly využít k zástavbě, je u zbývajících devíti pouze teoretická. Tyto obce nemají a ani nemohou mít problém se šumavským parkem, neboť celá jejich zastavěná plocha leží VNĚ parku. Vyplývá z toho, že tato druhá část Svazu je členem spíše účelově, pro umocnění výsledného efektu.

Podotýkám ještě, že ony obce na území NPŠ vykonávají v rámci svých správních území jim svěřenou správní činnost, aniž by tato území byla v jejich vlastnictví. Naopak, drtivá většina dotčených území ve správě obcí jsou v majetku státu.

Další zajímavostí je zjištění, kolik Svaz vlastně reprezentuje občanů. Z údajů dostupných na webu Českého statistického úřadu bychom prostým součtem obyvatelstva těch devatenácti obcí došli k číslu 14 430 (včetně starců a dětí). Vezmeme-li však v potaz počet lidí, jež by reálně mohli mít prospěch z rozvoje v zastavěných územích obcí, tj. toho podílu zastavěného či zastavitelného území obce nacházejícího se v území parku, dojdeme k podstatně odlišným číslům.

Předně nám vypadne celkem 11 920 lidí z oněch devíti obcí, které národní park v rozvoji nijak neomezuje. V sedmi obcích, jež jsou celé v NPŠ, je přihlášeno celkem 1 148 obyvatel. Připočtěme ještě podílově příspěvek lidí ze zbývajících šesti obcí, jejichž zastavěné území je v parku zčásti (oněch se čtyřmi až sedmdesáti procenty), dostáváme číslo 583. Tím máme celkem 1 731 obyvatel, kteří jsou nějakým způsobem potenciálně omezeni v rozvoji.

Zatím jsme pracovali s celkovým počtem obyvatel, tedy včetně dětí a starců, podle údajů k 31. 12. 2015. Když bychom brali v úvahu spíše počty lidí v produktivním věku (15 až 64 let), dojdeme k číslu ještě o dost nižšímu, neboť jejich průměrný poměr je zhruba 2/3 z celku. Přesně to je 1 214 osob. A odečteme-li obyvatelstvo obcí, jež ve Svazu nejsou, dostáváme 1 094 osob.

To je ovšem maximální počet lidí, kteří by teoreticky mohli mít zájem o rozvoj na pozemcích NPŠ. Skutečný podíl bude zřejmě podstatně nižší – ne každý se chce rozvíjet. A navíc: jaksi automaticky předpokládáme, že park vadí všem těmto lidem. A to asi také nebude pravda.

Tak. A já se nyní ptám: to vážně všechen ten humbuk a manipulace Svazu obcí NPŠ je kvůli něco přes tisícovce lidí, kterou se zaštiťuje? To opravdu Svaz bojuje za těchto 1 094 lidí? Myslí si Svaz, že je moudré protěžovat svých zhruba tisíc osob s potenciální možností rozvoje proti milionu návštěvníků ročně, kteří těm obcím přinášejí opravdové peníze? A mohli by přinášet ještě více, kdyby se k nim obce chovaly vlídněji.Já jsem textový blok. Klikni na tlačítko úprav ke změně textu. Výplňový text: Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Ut elit tellus, luctus nec ullamcorper mattis, pulvinar dapibus leo.

Ne. To se mi nezdá. Naopak bych řekl, že tu něco pěkně smrdí.

Jiří VRÁNA

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.