Příroda, Historie, Současnost, Lidé, Názory

Starostka Stožce: „S takovou pitomostí, golfovým nápadem, přišla Správa NPŠ, nikoliv obec.“. Jak to ale bylo ve skutečnosti?

139

Blíží se termín opětovného projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny na půdě Poslanecké sněmovny PČR po té, co ji senátoři nedávno vrátili zpět, doplněnou o hrůzostrašné pozměňovací návrhy předložené senátorem Větrovským, degradující samu podstatu existence a poslání národních parků. S blížícím se termínem schůze sněmovny zesiluje bitva o podobu ZOPK na všech frontách, zejména té mediální.

Starostka Stožce, paní Drahomíra Stanžovská, také udeřila a vyslala do éteru téměř srdceryvný text (k přečtení zde), obviňující národní park pomalu z genocidy na místním obyvatelstvu a teroru na návštěvnících Stožecka. Za obec Stožec podepsala také výzvu poslankyním a poslancům Parlamentu ČR.

Výzva obsahuje mnoho nesmyslů a klišé. Mimo jiné se v ní dozvíte, že našima rukama jsme prý přivedli Šumavu do tak jedinečného stavu, že tu mohl být vyhlášen národní park. To je velice neskromné tvrzení, ale přiznejme si, proč se nepochlubit; vybudovali jsme rozsáhlé komplexy slatí, četná řečiště potoků a řek, vyhloubili několik ledovcových jezer a vysázeli stovky druhů vzácných rostlin (některé sazenice dovezli až Alp). To vše za situace, kdy macecha Příroda devastovala a plenila původní horské pralesy od Smrčiny po Ostrý, aby měli ve Vídni a v Praze čím topit, drenážovala zbytečně vodnatá území a místo pralesů tu vysázela jednu obří plantáž hospodářské formy smrku ztepilého. Vyplenila všechny přirozené velké predátory, zamotala Šumavu do ostnatého drátu.
Úplně fascinující je klišé zcela nové, které se začíná v různých textech a výrocích zabydlovat, ale kdybyste se kohokoliv zeptali na konkrétní podobu, věřím, že by nastalo trapné mlčení. S odpovědí by měli jistě velké problémy i někteří největší znalci Šumavy (zejména ze sedel kol, běžek a restaurací), dočasně usazeni ve funkcích starostů, jihočeských a plzeňských krajských zastupitelů, poslanců či senátorů. O co jde? Všimněte si nově zavedené formulace: „typická středoevropská krajina a její údržba“. Přírodně unikátní Šumava je typickou „středoevropskou krajinou“? Takový blud by nevymyslel ani Jára Cimrman.

U člověka, který se průměrně orientuje v dění na Šumavě, musí obsah článku stožecké starostky vyvolat opravdu úsměv na rtech, pokud si chce zachovat nadhled a elementární lidskou slušnost. Množstvím manipulativních vět, podtextů a účelově „vyrobených“ nepravd se dá směle srovnat s díly takových excelentních šumavských manipulátorů a demagogů, jakými jsou: Antonín Schubert, Jiří Mánek, Jitka Marková nebo Tomáš Jirsa.

Patřím k poměrně častým a dlouholetým návštěvníkům Stožecka, ale nikdy jsem se nesetkal s příkořími ze strany národního parku, jak je popisuje nebo jimi hypoteticky straší ve svém článku paní starostka.

Chtě nechtě se musím ptát: On někdo někomu brání v touze vidět Stožeckou kapli? NP někomu brání parkovat auto na obecním parkovišti? Ty cedule se zákazem stání motorových vozidel v celé obci, jako vynucení si parkování na placeném obecním parkovišti, instaloval národní park? Kdo tedy návštěvníkům brání v parkování aut? Národní park brání návštěvníkům Stožce se najíst? A podobných dotazů bych mohl na výmysly a účelově manipulativní nepravdy paní starostky napsat desítky. Na doslovné bláboly, odkazující na historii Šumavy, nemá cenu reagovat vůbec.

U manipulativních nepravd je ztrátou času kolem dokola opakovat, že tomu tak není. Kdo chce věřit, že ve Stožci jsou obyvatelé, díky existenci národního parku, nucení žít v rezervacích jako Indiáni, nechť tomu věří. Za podrobnější pohled a uvedení věcí na správnou míru však stojí tato část textu paní starostky Stanžovské, a to v porovnání s fakty, o kterých buď neví anebo je záměrně zamlčuje, tedy lže s úmyslem poškodit:

„Děsí mne, že se pan ministr a jeho posluhovači chovají jako nadlidi a jenom jejich pravda je pravda. Proto se zavírají turistické cesty a lžou o jejich otevírání, (a teď pozor) lžou o developerských projektech, golfových hřištích, akvaparcích, lunaparcích… Možná tolik křičí, protože lež má krátké nohy.“.

Tak, abychom těm lžím nohy ještě více zkrátili, paní starostko! Pročítám si „Záznam z jednání k Urbanistické studii obce Stožec“ ze dne 12. 8. 2008, které se uskutečnilo na Obecním úřadu ve Stožci.

Účastníky této schůzky byli:

Zdeňka Lelková, tehdejší starostka obce, (Mimo jiné až zarputilá svojí nenávistí k instituci národního parku, ve své době hlavní iniciátorka zákazu účasti novinářů na zasedáních Rady Národního parku Šumava. To vše proto, aby (po opětovném nezvolení starostkou) díky „lanu“ milovníka odpůrců parku, paradoxně tehdejšího ředitele Správy NPŠ Stráského, skončila jako zaměstnanec v dobře placeném státním lůně této nenáviděné instituce.

Martin Krupauer (Atelier 8000 s.r.o. České Budějovice), (Jeho společnost Conduco v podstatě ovládá firmu Lipnoservis, ta se svůj komerční vliv snaží uplatňovat v celém koridoru části Šumavy od Lipna po Stožec (zatím). Nově se poohlíží třeba po možnostech ve Vimperku (biatlonový areál Vodník.).

Jan Střítecký (též Atelier 8000)

František Krejčí (tehdejší ředitel) a Tomáš Hlavatý (tehdejší vedoucí odboru státní správy), oba za Správu NP a CHKO Šumava

Předmětem tohoto jednání byla urbanistická studie zpracovaná Atelierem 8000, jako podklad pro vytvoření strategie rozvoje obce Stožec.

Cílem této studie (stejně jako dalších podobných jinde) nebylo žádné zkvalitnění života místních obyvatel, ale výhradně kroky, pomocí kterých mělo dojít k „prodloužení turistické sezóny od jara do podzimu a ke zvýšení kvality a následně kvantity cestovního ruchu“. Tedy k záměrům, po jejichž realizaci zrovna místní obyvatelé v žádné turisticky frekventované šumavské obci, toužící po klidu alespoň mimo hlavní sezónu, nijak zvláště neprahnou.

Jak tohoto stavu dosáhnout? K tomu měly posloužit následné kroky
(Poznámky v závorkách RD, zdroj: „Záznam z jednání…“. Pozn.: České Žleby jsou místní částí Stožce, spolu s Černým Křížem, Dobrou a Novým Údolím):

  • doplnit pěší a cyklotrasy, hipostezky, rozvinout in-line stezky,
  • napojit lyžařský svah v Českých Žlebech novou sjezdovkou přímo na obec (velký zásah do starého smíšeného lesního porostu v prostoru Ovčího vrchu, který je součástí funkčního biocentra Radvanovický hřbet),
  • vytvořit lázně s balneaprovozem situované do bývalé PS roty v Českých Žlebech s využitím bahna z prostoru Mrtvého luhu (I. zóna NPŠ!!!, největší a jedno z nejcennějších šumavských rašelinišť, biotop Natury 2000!),
  • vytvořit golfové hřiště SZ od centra Českých Žlebů se zimním využitím jako běžecký areál (záměr je z převážné části navržen na území II. zóny ochrany přírody NPŠ, nutnost zavlažovacích systémů, hnojení, používání herbicidů aj.). Zástupci parku byli nakloněni dohodě o zpracování studie na využití části lokality spíše pro cross golf. Tato varianta se také objevila v zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje. Po letech však tento záměr nechala sama obec Stožec ze zmíněného dokumentu vyškrtnout.),
  • vytvořit centrální městský prostor v Českých Žlebech (corso) a Stožci (náměstí),
  • zřídit vyhlídku na Mrtvý luh nebo poznávací trasu v obdobném rašeliništi,
  • vyhradit, zkapacitnit a částečně uklidit parkovací plochy.

Tolik ve stručnosti k obviňování NP starostkou Stanžovskou z toho, že vlastně národní park je ten prolhaný a prohnaný developer (kterého konečně někdo ze starostů poprvé v životě vidí), jenž navíc dokonce prý „obviňuje obec z plánování pitomostí, co nikdy nechtěla“.

Tato malá ukázka ze Stožce je pověstnou kapkou vody v moři toho, co se na Šumavě připravuje a proč je k jejich realizaci potřeba odstranit národní park, nebo alespoň z něj pomocí „na míru ušitého“ zákona (viz. Senátní pozměňovací návrhy) učinit pouze sterilní marketingový nástroj, tzv. – etiketní podvod, nebo-li: lunapark. Někteří starostové veřejnosti nalhávají, že na Šumavě žádné developery neviděli ani jejich projekty, vyjma Borových Lad. Mnoho z nich (viz. Stožec, Strážný, Chlum aj.) je totiž připraveno „v šuplíku“ a čekají až přijde ten „správný čas“, některé se realizovat nepodařilo právě díky zamítavému stanovisku národního parku, ale také osobní statečnosti šumavských lidí (např. lanovka Hraničník a na ni navazující sjezdovka Smrčina) či nezávislých médií (domy a hotel na Zhůří u Horské Kvildy).

Radek DAVID

4 komentářů
  1. Petr Ješátko říká

    SUPER ! , Takhle se zveřejňují fakta,. Takhle, ovšem musí především argumentovat Správa NP Šumava. Bohužel,jak je současnému vedení vlastní,tito lidé vždy stáli “ za bukem“ a někteří dokonce,jako současným ředitelem Hubeným jmenovaný náměstek Miloš Juha a další, stáli na opačné straně barikády. Jak někdo od nich může chtít skutečný národní park,když zaměstnání v této organizaci jim slouží,jako velice dobře placené místečko,kde se dá v tichosti přežívat ?

  2. Horst Lampert říká

    Senátor VĚTROVSKÝ za KATR !

  3. Eduard Steun říká

    Ze Šumavy pocházím,řadu let již žiji v severních Čechách,ale na Šumavu se vždy rád vracím,díky svým vzpomínkám.V posledních letech však bohužel,bývám Šumavou stále více zklamán.Všude,kam se jen podívám,vidím honbu za penězi a co nejvíce ze Šumavy „vytřískat“.Jeden penzion vedle druhého a jiné až megalomanské a do těchto hor se nehodící stavby.Je pak samozřejmé,že v NP vidí jejich majitelé svého protivníka a ti nejvlivnější mají i zastání v tamních samosprávách.O přírodu a památky tu jde teprve až ve druhé řadě.Bohužel.

  4. Pavla Čížková říká

    Skvělý článek, pane Davide, díky za něj.

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.