Příroda, Historie, Současnost, Lidé, Názory

Hříchy „Duchovní komunity“

145

Pokládám za nutné vrátit se k „Duchovní komunitě“ vedené Petrem Martanem. Jeho iniciativa získala cca 13 000 podpisů pod svou petici „NE-ohrožení zdrojů vod pro Volarsko-Vimpersko-Strakonicko“ a Senát ČR uznal, že na jeho vývodech cosi je. Jan Zahradník se dostal do zastupitelstva JčK stejně jako Pavel Eybert, Hana Tůmová, Mánkovi unikl postup o fous, Tomáš Jirsa recyklovaně míří do Senátu. Tato dáma a pánové mají svou voličskou základnu, která důvěřuje jejich protiparkovému výkladu Šumavy – tak to je.

Zpátky k Martanovi

Pomíjím fakt, že s prameništi Volyňky a Blanice je poněkud mimo, lesy leží mimo národní park a tam se dá předpokládat vždy režim zásahový, a to i v CHKO (kromě maloplošných rezervací jako je Boubínský prales), takže mu zbylo povodí Vltavy. Do Západočeského kraje zřejmě jako petent nemohl.

Nevím, co říkal u podpisování petice, ale z doprovodné tiskové zprávy vyplývá, že ví přesně kolik vzrostlých smrků v NPŠ chybí, ovšem s dalšími fakty o území s „uschlými“ stromy si evidentně hlavu neláme. Tvrdí sice, že se při svých názorech opírá i o vědecká zjištění ale: měřená data z obou stran pohoří přece jen ukazují něco jiného – stav souhrnné lesní vegetace i po drastickém kůrovcovém žíru („uschlý les“) nemá podstatný vliv na průtokové poměry v přilehlých povodích. To není jediný ukazatel stavu povodí. Celkové roční průměrné srážky ve sledovaném území a za sledované období mírně rostly, ale je nutné dodat, že v posledních dekádách byly značně rozkolísané.

Průměrné roční teploty na Churáňově vzrostly, a to přibližně o cca 0,5 °C víc než ve zbytku republiky, kde tentýž průměr stoupl o 1°C a výkyvy teplot jsou také extrémnější. Šumavskou teplotní odchylku lze vyložit takto: Vyšší zimní teploty působí tak, že v dubnu už chybívá v horských polohách sněhová vrstva (proto asi taky má duben vyšší průměrnou teplotu o 4°C). U tohoto zimního jevu marně hledám souvislost se stavem lesních porostů centrální Šumavy. Ukazují se i vyšší letní teploty a ty mohou souviset s dočasně chybějícím klimatizačním účinkem vzrostlých smrčin (ale pozor, vzestupy letních teplot jsou si podobné v celé republice). Tu dočasnost klimatizačního výpadku musím zdůraznit, je přece už dnes naprosto jasné, že smrčiny se dokážou samy obnovovat, a to překvapivě rychle.

Martan se odvolává na docenta Pokorného, ale ten soustavně při svých měřeních ignoruje teploty na holosečích. Co by například zjistil za teploty na temenech hor Polom a Plesná, pokud by lesníci kompletně odtěžili a odklidili polomy vzniklé po Kyrillu? Docent Švihla, další údajný Martanův zdroj informací, kupodivu letos zveřejnil článek, kde v podstatě potvrzuje závěry docenta Hrušky, který je ovšem za svá podobná zjištění z povodí modravského potoka poměrně nechutně napadán. Profesor Čermák, podle mých zjištění, žádná měření ve sledovaném území neprováděl.

Martan spoléhá také na teorii „biopumpy“ – jen zdravé a vzrostlé stromy přitahují srážky od moře. V roce 2000 bylo v tzv. bezzásahovém území mezi Velkou Mokrůvkou a Roklanským potokem po gradaci kůrovce 1 036 ha smrčin s neasanovanými soušemi (publikace „Lesní ekosystémy v NPŠ“, strana 356, autoři kapitoly Vacek, Krejčí, Matějka). Při rozloze lesů národního parku 54 520 ha to byla zhruba 2 procenta. Nějaké podobné hektary se v té době daly najít i v západní a východní části národního parku, u pramenů Vltavy, celkem to i s Modravskem odhaduji na 4 procenta, a to lze považovat za zanedbatelné a tudíž „biopumpa“ mohla a měla fungovat.

Přesto jsme zaznamenali extrémně teplý a suchý rok 2003 – tehdy tato epizoda postihla kromě Šumavy také celou republiku. I loňské sucho napříč naší zemí a vcelku normální letošní srážkový běh (i na Šumavě) víc nasvědčují tomu, že skutečný vliv jevu „biopumpa“ – pokud reálně existuje – je ve středoevropských podmínkách pouze okrajový. Za silné povšimnutí stojí to, že velmi rychlým a rozsáhlým kůrovcovým gradacím v imisemi oslabených smrčinách předcházely nadprůměrně suché a teplé počasové epizody – např. leden 1993 nebo celý rok 2003.

Nejucelenější mně známý dokument o odtokových poměrech území s horskými smrčinami Šumavy poskytuje Beudert spolu s Bernsteinovou.

Nikdo se nezabývá stavem podzemních vod, protože v zájmovém území nejsou oficiální měrné vrty. Z osad přilehlých pak hovořily loňské zprávy o vysychání studen (pomíjím tu blbost s vyschnutím pramene Vltavy) a zase: mělké zdroje vody byly loňským suchem ohroženy prakticky všechny.

Na šumavské kauze je jedna věc pozoruhodná: jak je vůbec možné, že se mohlo toto horstvo zalesnit zjevně bez asistence lesníků po skončení poslední velké ledové doby zhruba před 10 000 lety? A s tímto popíchnutím mi souvisí lehce mrazivý jev dneška: ignorace zjevných, tak zvaných tvrdých faktů.

Další příklady k tomuto článku:
  • Vysoce škodlivý kationt hliníku v půdách Šumavy jako důsledek imisního zatížení je realita, ne ideologie.
  • Oslabení smrčin imisemi a suchými epizodami a z toho plynoucí jejich snížená vitalita je realita.
  • Neúčinnost lesnických zásahů proti kůrovci v horských smrčinách je realita.
  • Přirozené zmlazení smrku na „kalamitních“ plochách je svými počty a věkovou různorodostí mnohem úspěšnější než umělé dosadby, to je realita. Umělé výsadby tvoří kolem tří procent veškerého zmlazení, čili mizivé skoro nic. (Šumavské lesy pod lupou, Hubený a kol.)
Hloubku Martanova duchovna naznačuje citát z jeho knihy „Suchá opona Šumavy“ str. 89:

„Tedy, jsou smrky, jejichž posláním na světě je zemřít a stát se krovem domu, či shořet v kamnech lidského obydlí. Je to poslání stejně tak duchovní – jako růst v divočině pro zetlení“

Dá se spolehlivě prohlásit, že Martan prezentuje (to umí dobře) víceméně svůj názor, na který má samozřejmě právo. Otázka je, jak s tím názorem, podepřeným podpisy, naloží dvě naše nevyzpytatelné parlamentní komory při schvalování novely ZOPK.

Podrobnosti k článku:

Je možné nahlédnout do tabulky prehled, která co nejstručněji podpírá tento článek ze zdrojových textů uvedených v posledním sloupci červeně a tyto texty jsou zde také přístupné a to pod názvem z posledního sloupce tabulky. Dále: pokorny-stanovisko matejka hruska cermak-zivy-a-mrtvy-les svihla-sach-cernohous bernsteinova-langhammer pokorny-prezentace bernsteinova beudert petice-ne-ohrozeni-vod

Karel SCHNEIDER

6 komentářů
  1. Petr Ješátko říká

    Naprosto souhlasím. Holina je nejhorší co lesní ekosystém může potkat. Proto nemohu souhlasit s tím,že se odpůrci bezzásahovosti tomuto zhodnocení vyhýbají ! Zároveň ale nemohu souhlasit s tím,že současné vedení nechce 28 let zalesňovat holiny s vytěženým,z ekosystému odvezeným a prodaným dřívím !!! Další co je třeba říci,že uváděné příklady lokalit Polom a Plesná byly komplexně podsazeny v minulosti smrkem,někde javorem klenem,níže bukem a jedlí. Přes ně spadl v r.2007 Kiryll. Pokud někdo bude vydávat tyto podsadby za přirozenou obnovu,tak sprostě lže. Podsadby byly prováděny za období,kdy jsem tam dělal fořta na LS Železná Ruda a lesnické úseky byly obsazeny lesníky Růžičkou,Ješátkem Petrem ml.,Maxou. Podsadby,ochranu kultur proti buřeni a zvěři prováděla firma Hvozd a živnostník ze Železné Rudy Valenta a další. Vše mohu dokladovat a proto „výzkumy“,které se v těchto lokalitách dějí jsou buď úmyslně zkreslené,nebo odborně negramotné,protože „výzkumník“ není schopen po těch letech rozeznat přirozenou obnovu od podsadeb,tedy umělé výsadby. Tohle vše je asi důvodem,že současné vedení NP Šumava nemá naprosto důvěru v místních občanech a lesnících.

    1. Karel Schneider říká

      Průměrná hodnota obnovy bez rozlišení původu je 6000 jedinců na hektar, to je zjištěno ze 750 monitorovaných ploch napříč celým parkem. Lesní půda tamtéž je 54 100 ha, čili se dá na této ploše odhadnout více než 350 milionů stromů. Od roku 1991 do roku 2014 bylo v NP vysázeno necelých 14 milionů sazenic s převahou listnatých stromků a jedle do lesů vlastněných státem. Ztráty umělé výsadby se pohybují kolem 19 procent. Z těchto údajů vyplývají ta mizivá 3 procenta umělého sázení na celkové skladbě lesů v národním parku. (Hubený „Lesy pod lupou“, str. 54-55)

  2. Petr Ješátko říká

    Pokud monitoring dělali lidé,z akce Duha,tedy nikoliv odborníci je mi líto.Tenhle Váš výpočet,resp.pana Hubeného, vůbec nic neříká o skutečnosti v lesním ekosystému. Každý průměrně vzdělaný člověk,natož lesník ví,že jsou Lesní hospodářské plány,které vycházejí z metodiky pro lesní ekosystémy,včetně souboru lesních typů,složení dřevin na těchto lokalitách,tedy jednotlivých porostů,etáží atd atd. Pokud jste v tomto směru nevzdělaný,můžete se tímto způsobem prezentovat. Doporučuji však si doplnit o tyto věci vědomosti. Tragedií Národního parku Šumava jsou právě lidé,jako Vy,kteří se bojí přijít do lesních ekosystémů a na místě předložit fakta. Příkladem doslova idiotského příkladu jsou právě porosty na Plesné a Polomu. Tam opravdu čouhá autorovi sláma z bot. Pokud by se zeptal,tak mu vysvětlíme,co je a byla metoda saprofyt,kde jsme do tlejícího smrkového dřeva v horských smrčinách vysázeli tisíce obalovaných sazenic smrku,což následně ocenila jejich výsledek kontrola MŽP ČR. Také loni,když jsem byl se současným ředitelem v lese a ukazoval jsem mu příklady,byl překvapen. Mlčel,protože nemá argumenty,nemá zkušenosti a nikdy v tomto směru nic neudělal,pokud pominu,že nechal kácet 2 300 m3 lapáků a kůrovce v Národní přírodní rezervaci Černé a Čertovo jezero v horské smrčině / 1 343 m.n.m/,tedy 8 lesní vegetační stupeň. Následně ji smetla vichřice a povolil nasazení harvestorů v této rezervaci a postřik chemickým roztokem Vaztaku. Mohl bych uvádět další příklady. Jsem zvědav,zda to nevymažete,protože dobře víte,že máte snahu věci zatajovat/ viz sezení s panem Hubeným loni ve Vimperku,kde jasně řekl nevládkám,že bude pokračovat v trajektorii Mánka/

  3. Petr Ješátko říká

    Ještě k tomu výpočtu pana Hubeného,který používáte a který jenom dokazuje jeho neodbornost. Mám k dispozici Lesní hospodářskou evidenci,která je sumarizována ročně ve statistickém výkaze Roční výkaz odvětvových ukazatelů v lesnictví- Les 8-O1. Je zákonem předepsána a nemůže a nesmí to být blud,který je možno napsat v jakékoliv knížce. Je podepsán zástupcem NP Šumava a odesílán objektivním orgánům. Zkreslování je trestný čin. Ten zcela jasně uvádí,od doby,kdy jsme převzali hospodaření v lesích plně,tedy rok 1994 do začátku r.2007/ orkán Kyrill po němž a následných kalamitách pan Hubený odmítá zalesňovat holiny a zároveň i sázet listnáče a jedle, v množství podle Plánů péče,/že celková holina z těžby byla za toto období 1 877 ha. Tam byla přednostně orientována zalesnění a nejenom smrkem,ale dřevinami ostatními zajišťující zvýšení ekologické stability porostů a návrat k přírodě blízkým porostům,podle daného souboru lesních typů,tedy i vegetačních stupňů. Z této evidence také jasně vyplývá,jak se za období nelesníka ředitele Pavlíčka zcela nesmyslně vysázeli nevýsadbyschopné ,jak uvádí, tato evidence „semenáčky“ jedle,které následně uhynuly. Při takové a současné „péče o lesní ekosystémy“ není divu,že takový odborník použije takový výpočet hodný diletanta v oboru.Přirozená obnova pod porosty smrkovými je opět převážně smrková a tedy vytváří lesy ekologicky labilní. Nelze si to plést s bezzásahovými horskými smrčinami . Je zcela zřejmé,že ti,kteří prováděli monitoring pro knížku pana Hubeného, asi nemohli poznat jednotlivé dřeviny,aby jejich monitoring byl k něčemu Tedy to,bez rozlišení původu již celý monitoring deklasuje . Proto se dělají lesní hospodářské plány,které vcelku přesně, podle známých metod uvádějí zastoupení dřevin na holinách,pod porosty,etáže a plochy na kterých se ta která dřevina nalézá. Za tyto zákonem nařízené a státní správou lesního hospodářství i ochrany přírody MŽP ČR schválené LHP, platí pan Hubený,jako ředitel parku, statisícové faktury např. IFERU,kde pracuje bývalý náměstek NP Šumava,tedy jeho kolega. Tyto LHP jsou vypracovávány kvalitně a jsou závazné pro organizaci. Možná tohle vše je tedy pro divadlo ohlupovat laickou veřejnost a nebo pro finance? Pro koho,to nevím ?

  4. Karel Schneider říká

    Pane Ješátko,
    máte-li jiné statistiky o zalesňování než Správa NPŠ (ředitel Hubený),
    dejte sem prosím na ně odkazy nebo sem napište přímo ty součty vysazených stromků za totéž období a celou plochu NP jak uvádí Hubený ve své knize a pak snad můžeme slušně diskutovat a případně korigovat Hubeného tvrzení. KaS

  5. Petr Ješátko říká

    Každý člověk,který něco ví o Lesní hospodářské evidenci zná tenhle Roční výkaz. Pokud se člověk baví déle s hlupákem,baví se dva hlupáci. Tohle není odborná diskuze,protože ani Hubený ani Vy nerespektujete základní odborné dokumenty. Knihu napsal Hašek i o Švejkovi,odbornou vědeckou studii,či statistický výkaz nemůže napsat každý. Statistika je přesně s dalšími dokumenty uvedena např. v Posouzení lesního hospodářství NP Šumava v letech 1991 v letech 1991-1999. Ovšem to jsou fakta,nikoliv bláboly,které si skupina lidí účelově vymýšlí a proto se bojí otevřeně jít do diskuze u kulatého stolu,natož přímo v lese.

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.