Příroda, Historie, Současnost, Lidé, Názory

Nová křížová cesta ke Stožecké kapli

4 355

Stožecká kaple byla odjakživa duchovním centrem kraje, místem, kudy ve středověku procházela Zlatá solná stezka a také místem poutním, kam mířily kroky poutníků z Čech i nedalekého Bavorska. A jaké by to bylo poutní místo, aby nemělo svoji křížovou cestu? Však také ke kapli mířily hned tři. Jedna vedla ze Stožce a stoupala lesem přímo ke kapli. Druhá vycházela z Českých Žlebů a její trasa vedla po lesních cestách, které můžeme dosud nalézt. Třetí pak vycházela z Dobré – Gutthausenu a vedla také lesem až ke kapli. Obrázky této cesty se zachovaly a jsou k vidění v nové stožecké kapli ve Philippsreuthu. Ostatní dvě se nedochovaly. Nepřežily bouřlivé poválečné časy. Pamětníci srpnových poutí vyprávějí, že mše svatá se neodehrávala v samotné kapli, ale v nedaleké malé roubené kapličce, kam se vynášel obraz Panny Marie, jehož rám byl vyroben z kůry stromu. Také nesla podivuhodný název – Rindenmadonna. Věřící seděli na kamenech okolo. Do kaple, která nebyla nikdy uzavřena, pak chodili jednotlivě za svojí modlitbou.

Kaple prodělala několik oprav. Poslední velká oprava byla započata v roce 2013 a zachránila dřevěnou stavbu napadenou zákeřnou dřevomorkou. Nová křížová cesta počala vznikat v souvislosti s touto rekonstrukcí. Její trasa je stanovena podle historických materiálů a jednotlivá zastavení budou rozmístěna na trase od Českých Žlebů ke kapli. Původní obrazy byly upevněny na stromech, byly zasklené a zarámované. Nedochoval se žádný jiný materiál, který by poskytl bližší informaci. Vzhledem k této adjustaci lze předpokládat, že se jednalo o barvotisky na papíru nebo originální malby rovněž na papíru a bylo nutno je chránit sklem.

V mém vimperském ateliéru vzniká čtrnáct nových desek, z nichž některé jsou v rozpracovaném stavu vystavené na Obecním úřadu ve Stožci.

Obrazy jsou v různých fázích vzniku. Snad bude zajímavostí prozradit postup malby ve vrstvách, která zaručuje trvanlivost malby. Na obrazech je patrný tónovaný podklad tzv. imprimatura, na ni pak přichází co nejpřesnější podkresba a podmalba umbrou pálenou. Dále nastupuje další podmalba, která je v místech těl, vytvořena šedými tóny. Také se jí podle barvy říká grisaille, nebo mrtvá barva, verdaccio. Budoucí teplé tóny – červená, oranžová, fialová – jsou podmalovány hnědými barvami. Chladné barevné tóny pak šedou až modrošedou barvou. Konečná barevná vrstva – lazura – bude následovat jako poslední. Každá z vrstev vyžaduje technologickou přestávku – schnutí po dobu několika dnů. Desky budou spolu s dřevěnými kříži instalovány do terénu v průběhu května a června. Malba bude průběžně pokrývána speciálním lakem jako ochrana proti vlhku, střídání teplot, případně mechanickému poškození.

Několik desek (nyní zastavení č. 7, 10 a 11) zůstává v  ateliéru, aby mohla práce pokračovat. Průběžně budou na výstavě vyměňovány. Přijměte tedy pozvání na stožeckou výstavu, která představuje historii vzniku poutního místa, dějiny kaple, jejích křížových cest a jejích oprav, z nichž ta poslední stále probíhá.

Mirka FRIDRICHOVÁ KUNEŠOVÁ

Zanechte komentář

Vaše mailová adresa nebude zobrazena.